Šestý den latinskoamerické cesty Lva XIV. – loučení s Argentinou, přivítání v Peru

Ve středu 11. listopadu navštívil Lev XIV. vězeňský komplex v Buenos Aires. V dopoledních hodinách celebroval mši na mariánském poutním místě Luján. Po krátké zastávce s dobrovolníky zajišťujícími průběh papežské cesty odjel na letiště, odkud odletěl do Peru. V hlavním městě Limě se setkal s prezidentkou a následně i s dalšími veřejnými představiteli.

Fotogalerie

5

V brzkých ranních hodinách, krátce po 7. hod. místního času, odjel papež Lev XIV. do federálního vězeňského komplexu Cárcel de Devoto. Zde byl přivítán ředitelem tohoto zařízení a vězeňským kaplanem. Papež Lev vyslechl svědectví dvou vězňů a jednoho nedávno propuštěného a oslovil všechny přítomné.

Lev XIV. zde citoval svou encykliku Magnifica humanitas, v níž zdůraznil, že člověk, i když ztrácí na své lidskosti a svým jednáním způsobuje tragické situace, má v sobě stále „malé světélko“, které nepřestává svítit a může se s pomocí Boží milosti znovu rozzářit na cestě obrácení a smíření. Připomněl také, že „navštěvovat vězněné je skutek milosrdenství, k němuž jsme všichni povoláni“ a „Pán se bude ptát, co jsme učinili pro každého z našich bratří a sester“.

U Panny Marie z Lujánu

Přibližně v 8.30 se papež Lev přesunul na poutní místo Panny Marie z Lujánu asi 60 km od Buenos Aires. Matka Boží je zde ctěna jako patronka Argentiny, v lidové úctě je nazývána „Malá snědá patronka“ (Patroncita Morena) s ohledem na tmavou barvu milostné mariánské sochy. Na prostranství před poutní bazilikou předsedal eucharistické slavnosti, které se v poutním areálu zúčastnilo přes dva miliony lidí. Poutní baziliku také obdaroval zvláštním vyznamenáním, zlatou růží.

Ve své promluvě představil Lev XIV. cestu duchovního života podle jednotlivých částí mše svaté: smíření, naslouchání Božímu slovu, eucharistického společenství a poslání. Představil Pannu Marii jako vzor „eucharistického života“ a připomněl blízký vztah papeže Františka právě k poutnímu místu Luján i začátek svého vlastního pontifikátu v den poutního svátku, tj. 8. května.

Na konci mše papež poděkoval všem za přijetí v Argentině, kde se podle vlastních slov „cítil jako doma“. Svěřil celou zemi zvláštní ochraně Neposkvrněné Panně, jejíž modrobílý šat uvedl do souvislosti se státními barvami. „Na shledanou, má milá Argentino!“ rozloučil se závěrem.

Odlet z Argentiny, cesta do Peru

Cestou z Lujánu na letiště vykonal Lev XIV. krátkou zastávku v maristickém komplexu San José de Luján, v jehož areálu poděkoval dobrovolníkům, kteří se podíleli na organizaci apoštolské cesty v Argentině. „Jako Ježíš, který přišel darovat vlastní život, tak také vy coby dobrovolníci jste v těchto dnech dali svůj život ke službě na pomoc všem lidem Argentiny a také mně,“ vyjádřil papež svou srdečnou vděčnost.

Na letišti v Buenos Aires se papež oficiálně rozloučil s argentinským prezidentem Javierem Mileiem a nastoupil do letadla společnosti Aerolíneas Argentinas, které jej dopravilo do Peru. Letadlo startovalo ve 14.38. Během čtyřapůlhodinového letu poslal Lev XIV. děkovný telegram argentinskému prezidentovi a pozdrav prezidentovi Chile, jehož vzdušným prostorem cestoval do Peru. Na letecké základně Callao přistál v 17.01 místního času (23.01 SEČ).

Lev XIV. v „druhé vlasti“

Na letišti nedaleko peruánského hlavního města papeže Lva přivítala peruánská prezidentka Keiko Sofía Fujimori Higuchi, ministr zahraničí a velitel letectva. S prezidentkou se Lev XIV. krátce setkal v letištním salonku k soukromému rozhovoru. Poté odjel autem do Vládního paláce v Limě.

Ve Vládním paláci byl papež oficiálně přivítán se všemi poctami a mohl se setkat s nejvyššími představiteli a jejich rodinami. V krátkém oslovení zdůraznil naději ve „velké hodnoty vlastní peruánskému lidu: ducha společenství, ducha jednoty“. Z Vládního paláce pak zamířil do Velkého národního divadla na setkání s představiteli veřejného života a členy diplomatického sboru.

V promluvě na tomto setkání připomněl Lev XIV. svou životní peruánskou zkušenost misionáře i později biskupa v Chiclayu, díky níž se mu Peru stalo domovem, a poděkoval „za tváře, rozhovory a přátelská gesta“, která jej stále doprovázejí. Citoval slova papeže Františka, podle něhož je politika „vznešeným posláním a jednou z nejcennějších forem lásky k bližním, protože usiluje o obecné dobro“ (Evangelii gaudium 205), a zmínil v této souvislosti sociální nauku církve jako „pomoc, světlo a orientaci pro všechny, kdo věnují své síly dobru tohoto národa“.

Na nocleh se papež odebral na apoštolskou nunciaturu. Z balkonu ještě krátce španělsky pozdravil shromážděné, byť – jak sám řekl – „možná nemám slov, abych dostatečně poděkoval za tak vřelé přivítání“. S přítomnými lidmi se pomodlil a požehnal jim s přáním pokojné noci.

Zdroj: vatican.va