Skomarovskyj: Ukrajinci si nepřejí nic jiného než příchod míru

Předseda Konference římskokatolických biskupů Ukrajiny, biskup Vitalij Skomarovskyj, komentuje poselství papeže ke Světovému dni míru, slavenému 1. ledna. Text připomíná, že skutečný mír vyrůstá z důvěry a lásky, zatímco takzvaný politický mír, založený na rovnováze sil, zůstává křehký. Navzdory pokračující válce poselství nese naději, že dobro má poslední slovo.

Poselství ke Světovému dni míru zaznívá v kontextu pokračující války. „Kdyby tato válka neexistovala nebo byla od nás vzdálená, vnímali bychom toto poselství jinak,“ říká předseda Konference římskokatolických biskupů Ukrajiny biskup Vitalij Skomarovskyj v rozhovoru pro vatikánská média. Přesto papež podle něj ukazuje směr, kterým je třeba se ubírat – cestu k plnému míru založenému na důvěře a bratrství. Navzdory utrpení, které nešetří ani děti, přináší jeho slova také naději, že dobro nakonec zvítězí a že má smysl o ně usilovat.

První leden je v církvi dnem modlitby za mír a zároveň závěrem vánoční oktávy, neboť Kristus je Knížetem pokoje. Biskup Skomarovskyj připomíná, že papež své poselství napsal v době, kdy svět prožívá to, co jeho předchůdce označil za jakousi „třetí světovou válku vedenou po částech“. Konflikty a ozbrojené střety dnes zasahují mnoho oblastí světa.

Zároveň zdůrazňuje, že papež vystupuje především jako pastýř a morální autorita. „Hlasů, které hovoří o míru, je celá řada – politici o něm mluví svým způsobem. Svatý otec však nechce, aby v tomto sboru chyběl Boží hlas,“ říká. Proto je třeba jeho poselství chápat především jako duchovní a pastorační text, nikoli jako politický dokument.

Papež v něm hovoří o „odzbrojeném míru“, tedy o míru, který je darem vzkříšeného Krista. Takový mír je možný tam, kde mezi lidmi vládne důvěra a láska, zatímco takzvaný politický mír, založený na rovnováze sil, zůstává křehký.

Současný svět je podle papeže poznamenán „iracionálními vztahy mezi národy“. Sliby a slova politických představitelů často ztrácejí váhu, mezinárodní právo je porušováno a systém budovaný po desetiletí je narušován agresí Ruska proti Ukrajině. Není snadné odhadnout, jaké dlouhodobé důsledky tato situace přinese, zvláště v době, kdy se k moci mohou dostávat lidé, kteří nerespektují lidský život a jednají nezodpovědně.

Biskup Skomarovskyj upozorňuje, že Ukrajinci čtou papežovo poselství z perspektivy země, která se brání ozbrojené agresi. „Čteme je v situaci, kdy bráníme svou vlast. Je to jiný pohled, než kdyby válka neexistovala nebo byla daleko,“ říká. Právě proto však papežova slova vnímají jako výzvu nezapomínat ani uprostřed utrpení na cestu k opravdovému míru.

K uskutečnění takového míru jsou zapotřebí lidé, kteří dokážou žít hodnoty evangelia a uskutečňovat pokoj založený na důvěře a bratrství. V této souvislosti je připomínána postava svatého Františka z Assisi jako příklad člověka, který dokázal vtělit poselství pokoje do každodenního života.

Zároveň je upozorněno na nový rozměr současných konfliktů: slova a myšlenky se samy stávají zbraněmi, zejména v prostředí informačních válek. Přesto papežovo poselství nese naději, že dobro má poslední slovo a že má smysl o ně usilovat.

Na otázku, zda je možné uchovat si vnitřní mír pocházející od vzkříšeného Krista i uprostřed války, odpovídá biskup kladně. Tento pokoj je podle něj Božím darem a znamením toho, že Bůh Ukrajinu neopustil. Připouští, že realita je velmi bolestná: lidé přicházejí o své blízké a žijí v nejistotě i strachu o bezpečí.

Přesto tato vnitřní pokojnost nezávisí na vnějších okolnostech. Vyrůstá z důvěry v Boha, který se o člověka stará, a z mezilidských vztahů. Je důležité nenechat se ovládnout touhou po pomstě, záští či nenávistí. Bůh dává sílu, aby láska k blízkým i k vlasti zůstala silnější než zlo.

V poselství papež připomíná také utrpení dětí a zdůrazňuje, že myšlenka na děti a všechny zranitelné hluboce zasahuje lidské srdce. Tato slova podle biskupa Skomarovského plně platí i pro Ukrajinu.

Děti nenesou žádnou vinu za utrpení, které prožívají, přesto jsou jím hluboce zasaženy. Ztráta rodičů během války je poznamenává na celý život. Zároveň je třeba přiznat, že zlo a hřích ve světě existují: i tváří v tvář utrpení nevinných dětí zůstávají některá srdce uzavřená. Právě proto Panna Maria vyzývá k modlitbě za obrácení hříšníků, jejichž zatvrzelost přispívá k pokračování války.

Ukrajinci si podle slov biskupa nepřejí nic jiného než konec války a příchod míru a pokoje.