19. ročník Svatováclavského hudebního festivalu se završil závěrečným koncertem v katedrále Božského Spasitele. Poslední týden se nesl ve znamení dvou velkých premiér a hudební sezóna na Ostravsku rozhodně nekončí.
Přinejmenším dvě velké premiéry zařídil festivalový tým pod vedení Igora Františáka na poslední zářijový týden. Jeho dramaturgie je známkou, že se festivalu daří kombinovat duchovní a starou hudbu s moderními přístupy a výsledkem je vzájemné obohacení. A taky vzdělání posluchače, protože Igor Františák zve do sakrálních prostor Moravskoslezského kraje unikátní projekty, které v jiných částech republiky hned tak nezazní.
Stoprocentně to platí pro symfonii Banganarti Hymns, kterou ve středu 21. září v mariánskohorském kostele uvedla filharmonie z Vratislavi v polském Slezsku. Tóny z pera skladatele Pawła Łukaszewského zazněly v Ostravě jen pár dnů po světové premiéře. Jemná houslová staccata a duchovní zpěvy v podání basbarytonisty Jarosława Bręka přinesly do kostela Panny Marie Královny ozvěnu starověké křesťanské Afriky a předvelikonočního času. Symfonie inspirovaná archeologickým objevem poutní svatyně archanděla Rafaela v Súdánu totiž pracovala krom byzantské a gregoriánské tradice také s antifonami a hymny Květné neděle.
Souzvuku staré a nové hudby se mohli posluchači dotknout 27. září v Opavě. Předposledním festivalovým večerem v kostele sv. Václava provedl soubor Cappella Mariana. Na pódiu se připravilo smyčcové The Goeyvaerts String Trio z Belgie, první tóny ale přišly zezadu, odkud nastoupila pětice zpěváků. Duchovní zpěvy z pozdního středověku naplnily kostelní loď a vytvořily dojem gotické křížové chodby, kterou prostupuje modlitba mnichů. Brzy se připojily i smyčce a hudební program postupoval v čase přes renesanci až k minimalismu 20. století u skladeb estonského Arvo Pärta. Nešlo ale jen o chronologii časovou, v posloupnosti písní se odvíjel taky život Marie, Matky Boží. Od narození až po závěrečné Pärtovo Stabat Mater, kde Marii leží v klíně Ježíšovo tělo. Ještě před tím ale zazněla jiná premiéra, a to rovnou světová. „Píseň Maria je nám složil Martin Smolka v covidovém období jako dárek,“ vysvětlil umělecký vedoucí Cappella Mariana Vojtěch Semerád. Básnický hymnus o Marii přirovnával Marii ke křišťálu, modrojasu a dalším atributům krásy. Stejně přesvědčivě ale o této kráse vypovídala jemná hudba, sólo Elionor Martinezové a křehké smyčce.
Je tradicí, že Svatováclavský hudební festival začíná a končí v ostravské katedrále Božského Spasitele. Na samý závěr v den slavnosti sv. Václava se katedrála opět zaplnila nejen v lavicích, ale i v prostoru pro učinkující. Filharmonie Hradec Králové a Český filharmonický sbor Brno uvedli Svatební košili od Antonína Dvořáka. „Karel Jaromír Erben v příběhu o divoké noční cestě přináší také poučení. Mladé ženě nepomůže, když odhazuje modlitební knihu nebo růženec. Zachrání ji až modlitba,“ prohlásil v úvodu biskup Martin David. Tuto pointu pak mohli diváci hledat nejen v partech tří sólistů, které monumentálně doplňoval Český filharmonický sbor Brno, ale také v programech s přetištěným libretem. Při poslechu kantáty o mladé ženě, která čeká na návrat svého milého z války, se přímo nabízely aktuální asociace k osudům žen, které dnes čekají na zprávy z ukrajinských bojišť od svých partnerů a manželů.
Zářím ale hudební sezóna v kostelech a modlitebnách Moravskoslezského kraje teprve začíná. Tým Igora Františáka nachystal na zbytek kalendářního roku cyklus Hudební výlety, který zavede diváky jak na místa spjatá se Svatováclavským hudebním festivalem, tak do dalších měst a obcí. Už 7., 8. a 9. října zazní v Nýdku, Staré Bělé a Brušperku Barokní flétnové sonáty. O dalším víkendu pak v Orlové a Kuníně mimo jiné Dvořákovy Biblické písně. V listopadu na malé turné do Ostravy, Frýdku-Místku nebo Kopřivnice zamíří projekt Bach / Händel / Zelenka: Duše baroka. Ve společných koncertech se sejdou klarinetista Igor Františák, pěvkyně Eva Dřízgová-Jirušová a varhaník Marek Kozák.
Více informací a celý program Hudebních výletů naleznete na webu www.shf.cz.
Autor: ONDŘEJ ELBEL