Slavnost Těla a Krve Páně

Slavnost Těla a Krve Páně, lidově zvaná Boží Tělo, patří k největším a nejviditelnějším svátkům církevního roku. Církev si v tento den připomíná ustanovení Eucharistie – svátosti, v níž se zpřítomňuje Kristova oběť na kříži a v níž zůstává Ježíš Kristus reálně přítomný: tělem i krví, duší i božstvím.

Impulsem ke vzniku svátku byla mystická vidění sv. Juliány z Cornillon, která během adorací vnímala, že církvi chybí samostatný svátek na počest Nejsvětější svátosti. Její zjevení ovlivnila tehdejší církevní představitele – dominikána Huga a arcijáhna Jakuba z Troyes, budoucího papeže Urbana IV. Právě on zavedl slavnost pro celou církev v roce 1264, po eucharistickém zázraku v italském Bolsenu, kdy kněz pochybující o reálné přítomnosti Krista v Eucharistii viděl hostii krvácet.

Liturgické texty pro slavnost napsal sv. Tomáš Akvinský. Od 14. století se rozšířily průvody s monstrancí, které vyjadřují úctu i radost z Kristovy přítomnosti mezi námi.

Eucharistie je vrchol křesťanského života. Připomíná nám, že Bůh nám zůstává blízko, v každé mši, v každé svaté hostii. Jak říká Ježíš: „Ten, kdo jí mne, bude žít ze mne“ (Jan 6,57).

Zdroj: Catholica