Pro pilotku Ángeles Hernándezovou se let z Madridu do Barcelony stal nezapomenutelným zážitkem. Třiatřicetiletá pilotka společnosti Iberia totiž 9. června seděla v kokpitu letadla, které přepravovalo papeže Lva XIV. během jeho apoštolské cesty po Španělsku.
„Myslím, že jsem stále ještě mimo. Pořád jsem v sedmém nebi,“ svěřila se den po letu v rozhovoru pro španělskou agenturu ACI Prensa. Přiznala, že si celý zážitek dosud nestihla plně uvědomit. „Takové věci člověk zpracovává v modlitbě. Jinak si jejich význam ani nedokáže naplno uvědomit,“ uvedla.
Hernándezová snila o pilotování už od dětství, kdy jako malá poprvé nastoupila do letadla mířícího do Anglie. Nikdy by ji však nenapadlo, že jednou bude přepravovat samotného nástupce svatého Petra.
Během vzletu byl papež pozván do kokpitu, kde si s piloty povídal o létání i o svých vlastních zkušenostech s cestováním. Podle Hernándezové se o fungování letadla živě zajímal a kladl řadu technických otázek. „Řekl nám, že je to poprvé, kdy zažil vzlet přímo z kokpitu. Ptal se třeba na teplotu motorů při startu a zajímalo ho, jak letadlo funguje. Byl velmi zvídavý,“ vzpomíná pilotka.
Papež během letu neztratil ani smysl pro humor. Když druhý pilot Pablo Martínez zmínil, že je fanouškem fotbalového klubu Real Madrid, Lev XIV. s úsměvem odpověděl, že je také „madridista“, a poznamenal, že v Barceloně je třeba být v tomto ohledu opatrný.
Neobvyklým momentem bylo také spojení s piloty dvou stíhaček F-18 španělského letectva, které papežské letadlo doprovázely. Svatý otec si bez váhání nasadil sluchátka a prostřednictvím vysílačky pozdravil velitele doprovodné jednotky.
Pro pilotku však byl nejcennější osobní rozhovor. Požádala papeže o modlitbu za svou rodinu, za nemocné i za všechny, kdo o ně pečují. Lev XIV. jí slíbil svou modlitbu a požehnání. „Řekl mi, abych všem vyřídila, že mají jeho požehnání a že se za ně modlí. Na ta slova nikdy nezapomenu. Jsou pro mě skutečným darem,“ uvedla Hernándezová.
Pilotka zároveň zdůraznila, že víra sehrála důležitou roli na celé její životní cestě. Vděčí za ni především svým rodičům a prarodičům, kteří v ní zaseli první semínka víry. „Jde o to svěřit vše do Božích rukou a říct: Udělám maximum, a když jsi se mnou, zvládneme to,“ uzavřela.
Zdroj: CNA, redakčně upraveno