Obřad přijetí uchazečů o křest mezi jeho čekatele se uskutečnil během dopolední mše svaté o 1. neděli postní v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. Katechumeny z různých farností diecéze většinou doprovázeli jejich blízcí, kněží a také ti, kdo budou jejich křestními kmotry.
Biskup Pavel Konzbul v homilii poukázal v souvislosti s evangelijním příběhem první postní neděle na poušť jako na místo, které vyžaduje odhalovat to podstatné v životě, co oči vidět nemohou. A pokračoval: „Je jasné, že milost Boží je součástí stvoření od jeho počátku. Spása není božskou transakcí, která se uskuteční, jen když dosáhneme určité míry dokonalosti. Ale je to živý proces, který všichni prožíváme v našem vztahu k Bohu a k druhým lidem. Apoštol Pavel Efezanům píše: »V Kristu jsme byli vyvoleni ještě před stvořením světa.« A vy, milí katechumeni, toto vyvolení stvrdíte ve křtu.“
O letošních Velikonocích přijme křest v brněnské diecézi více než 100 dospělých. Je mezi nimi také Katarína z Nikolčic na Břeclavsku, která s přípravou ke křtu začala loni v květnu:
„Moje cesta k víře nebyla náhlá, spíše postupná, plná otázek a emocí. Rozhodnutí přijmout křest dozrávalo v čase, byl to vědomý krok, kterým chci potvrdit svůj vztah k Bohu a snahu o hlubší zakotvení,“ popisuje Katarína. Křest samotný vnímá jako počátek nové etapy ve svém životě: „Přála bych si, aby se tím prohloubila moje důvěra – méně obav a strachu, více pokoje.“
S podobným přáním vnitřního klidu a zakotvení se svěřuje také Lucie z Tišnova. K víře ji od dětství vedla především babička, rodiče v Boha nevěřili. „Babička si moc přála, abych byla pokřtěná, ale když jsem dospěla, cítila jsem, že si chci být svou vírou nejprve naprosto jistá, než ten krok udělám. Potřebovala jsem k tomu dozrát a najít odvahu,“ vysvětluje Lucie. Zásadním zlomem pro ni byla práce v domácím hospici a také životní příklad její křestní kmotry. K přijetí svátosti se začala připravovat na sklonku roku 2024 ve vedlejším Deblíně ve malé skupince dalších katechumenů: „Jsem za tento čas nesmírně ráda, protože mě jen utvrdil v tom, že moje rozhodnutí nechat se pokřtít je opravdu ten správný směr. Díky tomu, že nás bylo málo, panovala na setkáních taková rodinná atmosféra, ale zároveň jsme měli možnost vyslechnout si i jiné úhly pohledu a vzájemně se obohatit,“ dodává Lucie.
Obřad přijetí mezi čekatele křtu se zpravidla koná na začátku postní doby, o nadcházejících Velikonocích jsou pak katechumeni pokřtěni. Jejich příprava se tak chýlí ke svému závěru, v tomto období bezprostředně před přijetím svátosti křtu ji doprovází také tzv. skrutinia (obřady se zvláštní modlitbou a přímluvami za katechumeny) a předávání modlitby Otče náš a Vyznání víry.
„Katechumeni omlazují místní církev tím, že přináší nové otázky a nové výzvy. Příprava katechumenů je radost pro každého faráře a farnost,“ říká P. Pavel Šenkyřík, biskupský vikář pro pastoraci a farář v katedrále na Petrově, který se formaci katechumenů také věnuje.