Sv. Atanáš, učitel církve, „otec pravé víry“

Athanasius (v lidové podobě „Atanáš“) byl biskupem v egyptské Alexandrii v letech 328–373. Byla to doba tuhých sporů o podobu křesťanství, které zasáhly a do vyhnanství poslaly i sv. Athanasia, jednoho z předních obhájců křesťanské víry podle vyznání Nicejského koncilu. Právě pro svou věrnost víře a vynikající schopnosti při její obhajobě si vysloužil čestný titul „otec ortodoxie“, tj. „pravověří“.

Athanasius se narodil v Alexandrii na sklonku 3. křesťanského století. Stal se jáhnem a doprovázel svého biskupa Alexandra roku 325 na Nicejský koncil, kde bylo formulováno autentické vyznání víry. Athanasius se stal jeho zastáncem, za což byl později pronásledován.

Roku 328 byl zvolen biskupem, resp. patriarchou v Alexandrii. Místní komunita jej chválila jako „řádného člověka, dobrého a ctnostného křesťana, asketu a skutečného biskupa“. Stála však proti němu silná opozice z řad stoupenců arianismu, tedy odpůrců Nicejského vyznání.

Arianismus, který upíral Synu rovnost v božství s Otcem, se v Římské říši šířil rychle a nacházel oporu i u císařů, kterým se hodilo mít k dispozici jednoduché, nekomplikované náboženství, či spíše říšskou ideologii: „Jediný Bůh na nebi – jediný císař na zemi!“ Vyznání v Nejsvětější Trojici pro ně byla zbytečná komplikace. Právě v důsledku císařských zásahů do života církve byl opakovaně Athanasius nucen odejít do vyhnanství, a to i na druhý konec impéria. Ze 45 let svého pontifikátu jich 20 strávil nuceně mimo Alexandrii.

Spor o vyznání víry není jen akademická diskuse, nýbrž zásadní otázka, kým je Bůh pro člověka a kým je člověk před Bohem. Deformované představy vnitřního Božího života mají za následek deformovaný obraz Božího vztahu ke stvoření a v důsledku i deformaci lidských vztahů. Toho si byl sv. Athanasius velmi dobře vědom, proto neochvějně trval na vyznání autentického křesťanství. Za všechno jeho vynikající teologické dílo stojí za citaci lapidární výrok: „Bůh se stal člověkem, aby se člověk stal Bohem.“

zdroj: santiebeati.it