Sv. Barnabáš - apoštol útěchy, víry a misionářské odvahy

Dnes, 11. června, slavíme svátek svatého Barnabáše, významného muže rané církve, který je v novozákonních Skutcích apoštolů označen jako „dobrý muž, plný Ducha Svatého a víry“. Přestože nepatřil mezi dvanáct původních Ježíšových apoštolů, díky své klíčové roli v šíření evangelia a blízkému vztahu s apoštoly mu církev udělila titul „apoštol“.

Barnabáš pocházel z židovské levitské rodiny na ostrově Kypru. Původně se jmenoval Josef, ale apoštolové mu dali nové jméno Barnabáš – „syn útěchy“, což vystihuje jeho laskavou povahu a schopnost povzbuzovat druhé. Do Jeruzaléma pravděpodobně přišel za studiem, a i když se někdy spekuluje, že byl mezi 72 učedníky, které Ježíš poslal hlásat evangelium, historicky to není doloženo.

Barnabáš se poprvé objevuje ve Skutcích apoštolů ve 4. kapitole, kde je popsáno, jak prodal svůj majetek a výtěžek přinesl apoštolům. Tímto gestem solidarity se začlenil do okruhu nejbližších Ježíšových následovníků a brzy se stal významnou postavou první misie.

Jedním z nejdůležitějších okamžiků jeho života byla služba v syrské Antiochii, kde působil mezi prvními pohanskými křesťany. Barnabáš se tehdy vypravil do Tarsu, aby přivedl Saula (později Pavla), který byl nově obrácený, a spolu pak celý rok vyučovali a šířili evangelium. Právě v Antiochii se učedníci začali poprvé nazývat „křesťany“.

Díky prorockému varování před blížícím se hladem se Barnabáš s Pavlem vydali zpět do Jeruzaléma s pomocí pro tamní církev. Po návratu pak byli Duchem Svatým vysláni na první velkou misijní cestu, která vedla přes Kypr a Malou Asii. Na Kypru se utkali s kouzelníkem Elýmasem, po jehož porážce převzal vedení mise Pavel. 

O závěru Barnabášova života nemáme jisté zprávy. Podle tradice zemřel mučednickou smrtí na Kypru, kde byl ukamenován a upálen ve městě Salamina. Na tomto místě se dodnes nachází jeho hrob. Jeho ostatky byly později rozděleny a některé relikvie dnes uchovávají města jako Praha, Kolín nad Rýnem nebo Toulouse.

Zdroj: Catholica