Sv. Karel Lwanga a druhové, mučedníci

Dnešního dne si světová církev připomíná první novodobé světce afrického kontinentu, mučedníky z Ugandy. 3. červen je výročním dnem mučednické smrti největší skupiny z nich, mimo jiné sv. Karla Lwangy.

Na jihu dnešního státu Uganda existovalo v 19. století, dříve než si Afriku rozparcelovaly evropské velmoci, království Buganda, nesoucí jméno kmene hovořícího bantuským jazykem. Křesťanství sem přinášeli misionáři katolické i anglikánské církve, z arabského světa se šířil také islám. Křesťanské misie byly původně přijímány přátelsky, za vlády krále Mwangy II. se však politika změnila.

Jednomu z králových ministrů se podařilo přesvědčit panovníka, že křesťanští misionáři spolu s konvertity z řad jeho poddaných usilují o jeho život. K odporu vůči křesťanství přispělo, že nově pokřtěná pážata odmítala nadále sloužit králi coby milenci. Král nejprve přikázal zmasakrovat anglikánskou komunitu (kterou navíc podezíral ze snahy podpořit britské koloniální ambice), následně byl 15. listopadu 1885 zavražděn králův „hofmistr“ Josef Mkasa Balikuddembé, který proti masakru protestoval.

Druhá vlna poprav začala na konci května roku 1886, když se před královským soudem odmítli mnozí dvořané zříci křesťanství. 3. června pak byla popravena upálením skupina dvaadvaceti královských pážat ve věku 14–30 let (z toho 13 katolíků a 9 anglikánů) v čele se svým vedoucím, Karlem Lwangou. Ten ještě na poslední chvíli pokřtil několik katechumenů mezi svými společníky. Poslední obětí byl Jan Maria Muzei, který se přiznal ke křesťanství a byl sťat 27. ledna 1887.

Památku ugandských mučedníků ctí katoličtí, anglikánští i luteránští křesťané. Jejich příběh popularizovala kniha Wilhelma Hünermanna Píseň v plamenech. Jméno sv. Karla Lwangy nese česká nemocnice v ugandském kraji Buikwe, podporovaná Arcidiecézní charitou Praha.