Sv. Karel Lwanga a druhové, ugandští mučedníci

Památka ugandských mučedníků, kterou si připomínáme 3. června, původně zahrnovala více světců – celkem 22, včetně těch, jejichž mučednická smrt nastala v jiných dnech. Nové vydání Římského martyrologia jim však přiřadilo památku ke konkrétním datům jejich smrti.

Křesťanství dorazilo do Ugandy roku 1879, kdy francouzští misionáři z kongregace tzv. bílých otců překonali tisíce kilometrů z přístavu Dar-es-Salaam přes Viktoriino jezero do vnitrozemského království Buganda. Tehdejší král Mutesa I. jim umožnil působit poblíž svého sídla, dnešní Kampaly.

Evangelium začalo brzy přinášet své první plody: na Bílou sobotu následujícího roku přijali křest první čtyři katechumeni, o Letnicích další čtyři. Růst počtu křesťanů ale narazil na odpor čarodějů a pohanských náčelníků, kteří cítili ohrožení své moci. Zlom přišel s nástupem nového krále Muangy v říjnu 1884.

Zpočátku se Muanga stavěl ke křesťanům přátelsky, ale pod vlivem svého rádce a čaroděje Katikiry, a také kvůli vlastní nemravnosti a sexuálním choutkám, se jeho postoj dramaticky změnil. Křesťané, kteří odmítli jeho pokřivené požadavky, byli vnímáni jako nebezpečí.

První obětí se stal Josef Mukasa, dvorní sluha a křesťan, který vyznal svou víru. Byl sťat a jeho tělo okamžitě spáleno. Jeho blízký přítel a spolupracovník Karel Lwanga si byl vědom, že jeho osud bude stejný. Spolu s dalšími pážaty se tajně dostali k misionáři otci Louredelovi a přijali křest. Lwanga tehdy přijal i biřmování a jméno Karel. Po smrti Mukasy převzal duchovní péči o mladé křesťany, které posiloval ve víře.

Muanga brzy spustil vlnu teroru. Ve snaze zbavit se „neposlušných“ chlapců z královského dvora – z nichž mnozí byli syny významných náčelníků – rozhodl o jejich postupném usmrcování. Přesto právě tito chlapci, vedení Karlem Lwangou, svědčili o hluboké víře, odvaze a lásce ke Kristu.

V květnu 1886 se popravy stupňovaly: byli umučeni a zabiti muži i mladíci různého věku – od 13letého Kizita až po padesátiletého náčelníka Matěje Kalembu. Někteří byli rozsekáni, jiní upáleni, jeden roztrhán psy. Bruno Seronuma, voják, který nebyl mezi pážaty, sám dobrovolně vystoupil a přihlásil se ke Kristu.

Dne 3. června 1886, o svátku Nanebevstoupení Páně, byli mladí mučedníci odvlečeni do Namugonga, 16 mil od Kampaly, a zaživa upáleni. Karel Lwanga byl popraven zvlášť. 

Utrpení ugandských mučedníků se stalo základem africké církve. Jejich krev otevřela srdce mnoha dalším. Na místě jejich smrti dnes stojí národní svatyně. V roce 1969 tam slavil mši papež Pavel VI. jako první papež na africké půdě.

Všichni mučedníci byli v roce 1920 blahořečeni a v roce 1964 svatořečeni.

Zdroj: Catholica