Roku 2021 rozhodl papež František, aby byl do všeobecného kalendáře katolické církve zařazen sv. Řehoř z Nareku. Jeho svátek byl stanoven na 27. únor. Již roku 2015 získal Řehoř z Nareku titul „učitel církve“. Tohoto světce ctí katolická i arménská církev.
Sv. Řehoř se narodil kolem roku 950 v historické arménské oblasti Andzevatsik, která je nyní tureckým územím. Pocházel ze vzdělané rodiny, dostalo se mu výborného vychování, nad jeho výukou převzal patronát příbuzný z matčiny strany Ananias Narekatsi, opat kláštera v Nareku. Tento klášter na břehu jezera Van, který hostil vynikající školu Písma a patrologie, se stal i Řehořovým domovem.
Svůj přídomek „z Nareku“ odvozuje sv. Řehoř právě od tohoto kláštera, v němž působil jako opat, teolog, básník a spisovatel. Zvláštní pozornost ve svém díle věnoval teologii svátostí, a především Matce Páně. V Řehořových dílech najdeme na osmdesát titulů, jimiž Pannu Marii oslovoval a oslavoval. Jeho teologické dílo je vůbec pozoruhodné – na rozdíl od někdy suchého „traktátového“ stylu, na nějž jsme zvyklí ze západní teologie, se v Řehořově spisech prolíná nauka s poezií. Jakkoli vypadá tento přístup nezvykle, je velmi osvěžující!
Sv. Řehoř zemřel pravděpodobně roku 1005, krátce poté co dokončil svůj spis Kniha nářků (z r. 1003). Sám se v něm nazývá „nejmenším z básníků, posledním z teologů“, přesto byl už za svého života velmi respektován a po smrti ctěn jako světec. Tohoto učitele církve i arménského lidu nazval papež František při své apoštolské cestě do Arménie roku 2016 „učitelem pokoje pro dnešní svět“ s odkazem na Řehořova slova ze zmiňované Knihy nářků (83,1–2):
„Rozpomeň se, Pane, na všechny ty z lidského rodu, kteří jsou našimi nepřáteli, ale k jejich dobru: doveď v nich k plnosti odpuštění a milosrdenství. Kéž nezahubíš ty, kdo mě požírají: proměň je! Vykořeň z nich pozemské násilí a zasaď dobro ve mně i v nich.“
zdroj: www.vatican.va, press.vatican.va, Vatican News (IT)