Svatá Faustina, apoštolka Božího milosrdenství

5. říjen je výročním dnem úmrtí sv. Marie Faustiny, řeholnice kongregace Sester Panny Marie Matky milosrdenství. Odešla na věčnost ve věku pouhých 33 let, v takřečeném „Kristově věku“. Její život byl ovšem s Kristem pevně spjat.

„Svatá Faustina Kowalská, velká apoštolka milosrdenství, byla povolána vstoupit do hlubin božského milosrdenství. Ať se za nás přimlouvá a vyprošuje nám, abychom žili a putovali ve stálém Božím odpuštění a neochvějné důvěře v jeho lásku.“ (papež František, Misericordiae vultus 24)

Narodila se jako Helena Kowalská 25. srpna 1905 v polské obci Głogowiec na území tehdejšího carského Ruska. Její rodina žila v chudobě, přesto však dokázali její rodiče ušetřit na občasný nákup duchovní literatury. Pravidelná četba z těchto knih vzbudila v Heleně již v dětství zájem o řeholní život po vzoru světců a světic, o nichž slýchala číst. Velmi intenzivně ji také formoval svátostný život.

V době své služby v Lodži se na základě impulzu z eucharistické adorace rozhodla vydat se okamžitě do hlavního města Varšavy a hledat tam řeholní komunitu, která by ji přijala. Musela zaklepat na řadu dveří, než konečně nalezla přijetí u Sester Panny Marie Matky milosrdenství. Do této kongregace vstoupila 1. srpna 1925; přijala řeholní jméno Maria Faustina.

Jako řeholnice žila v různých řeholních domech své kongregace, ve Varšavě, Płocku a Krakově, kde roku 1933 složila věčné sliby. Následně přešla do litevského Vilniusu, tehdy na polském území. Zde žila od konce května 1933 do 21. března 1936, zde také prožila přibližně osmdesát mystických zážitků, setkání s Kristem, o nichž později přinesla zprávu ve svých zápiscích (vydaných knižně jako „Deníček“).

Plody těchto soukromých zjevení jsou známé a rozšířené dosud; je to mj. rozjímavá modlitba „korunky Božího milosrdenství“, slavení 2. velikonoční neděle jako Neděle Božího milosrdenství či proslulý obraz Božího milosrdenství, tedy Krista, z jehož Srdce tryskají dva světelné paprsky bílé a červené barvy, s nápisem „Ježíši, důvěřuji ti“. Tento obraz vytvořil místní umělec na základě výpovědi sestry Faustiny právě ve Vilniusu (byť s výsledkem nebyla příliš spokojena).

U sestry Faustiny propukla tuberkulóza, musela se proto uchýlit do nemocnice v Krakově. Poslední dny svého života strávila v konventě své kongregace v krakovské čtvrti Lagiewniki, kde také 5. října 1938 dodýchala. Úcta k Božímu milosrdenství se intenzivně šířila po celém Polsku i ve světě, byť se stala předmětem teologických sporů. Jednoznačně však v její prospěch rozhodl sv. Jan Pavel II., který sestru Faustinu roku 1993 beatifikoval a v jubilejním roce 2000 svatořečil. Krakovské Łagiewniki se staly centrem úcty k Božímu milosrdenství a významným poutním místem. V roce 2016 – mimořádném Svatém roce milosrdenství, který vyhlásil papež František – se v Krakově konaly Světové dny mládeže, mezi jejichž patrony patřila i sv. Faustina.