Svatá Helena – císařovna a objevitelka Pravého kříže

18. srpna si katolická církev připomíná svatou Helenu, císařovnu a matku Konstantina Velikého, která se do dějin křesťanství zapsala svou hlubokou vírou a nálezem Kristova kříže.

Svatá Helena († kolem roku 330) pocházela podle tradice z prostého prostředí, avšak později se stala manželkou římského císaře Constancia Chlora a matkou císaře Konstantina, který dal křesťanům v roce 313 svobodu Milánským ediktem. Přestože její životní cesta byla spojena s dvorským prostředím, Helena si zachovala prostotu a laskavost.

Po přijetí křesťanství se s velkou horlivostí věnovala péči o chudé, vězněné a poutníky. Ve vyšším věku podnikla pouť do Svaté země, kde se podle tradice zasloužila o nalezení dřeva kříže, na němž byl ukřižován Kristus. Nad místy spojenými s Kristovým utrpením nechala postavit baziliky – např. Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě.

Církev si Helenu připomíná jako vzor zbožné ženy, která dokázala spojit svou životní roli matky a císařovny s hlubokou vírou a láskou k církvi. Je patronkou archeologů, sběratelů starožitností a také křesťanských matek.

Vedle svaté Heleny si církev 18. srpna připomíná také svatého Agapita, mladého mučedníka z Palestriny u Říma, který kolem roku 274 položil svůj život pro víru.

Zdroj: Catholic.org, Wikipedia