Svatá Helena: Císařovna, která podle tradice nalezla Kristův kříž

18. srpna připomínáme svatou Helenu, matku císaře Konstantina Velikého. Do dějin se zapsala svou štědrostí, péčí o chudé, stavbou křesťanských chrámů a především poutí do Svaté země, při níž podle tradice nalezla Kristův kříž.

Svatá Helena se narodila kolem roku 255 v maloasijské Bithýnii na území dnešního Turecka. Pocházela patrně ze skromných poměrů, přesto se stala družkou římského důstojníka Constantia Chlora. Kolem roku 280 se jim ve městě Naissus, dnešní srbské Niši, narodil syn Konstantin.

Constantius však dal později přednost politické kariéře a Helenu opustil, aby se mohl oženit s Theodorou, dcerou císaře Maximiana. Konstantin na svou matku nezapomněl. Poté, co se stal císařem, ji povolal na svůj dvůr, udělil jí titul Augusta a poskytl jí významné postavení i přístup k císařské pokladnici. Nechal také razit mince s jejím obrazem.

Horlivá křesťanka a pomocnice chudých

Helena přijala křesťanskou víru pravděpodobně až ve vyšším věku. O to horlivěji se snažila svůj život naplnit službou Bohu a bližním. Podporovala chudé a trpící, pomáhala vězňům i lidem odsouzeným k nuceným pracím a štědře přispívala na budování kostelů.

V Římě se zasloužila o vznik baziliky Svatého Kříže Jeruzalémského. Se svým jménem spojila také další významné křesťanské stavby.

Kolem roku 325 se vydala na pouť do Svaté země. Na její podnět byly vybudovány baziliky na místech spojených s životem Ježíše Krista, především bazilika Narození Páně v Betlémě a chrám na Olivové hoře připomínající Kristovo nanebevstoupení.

Nalezení Kristova kříže

Podle starobylé tradice nechala Helena na Golgotě odstranit pohanskou svatyni a vyčistit místo od nánosů zeminy. Za pomoci jeruzalémského biskupa Makaria zde měly být nalezeny tři kříže, hřeby a Kristův hrob. Pravý Kristův kříž byl údajně rozpoznán díky zázračnému uzdravení, které nastalo po doteku jeho dřeva.

O Helenině úloze při nalezení kříže hovořil již ve 4. století svatý Ambrož, který ji označil za „velkou ženu svaté památky“. V ikonografii je proto svatá Helena nejčastěji zobrazována s křížem, císařskou korunou, hřeby nebo modelem kostela.

Zemřela ve vysokém věku kolem roku 329. Její ostatky byly později uloženy v římském chrámu Santa Maria in Aracoeli. Úcta ke svaté Heleně se záhy rozšířila na Východě i na Západě. Je patronkou několika měst a diecézí, horníků, hledačů pokladů, barvířů a výrobců jehel. Lidé se k ní obracejí také při hledání ztracených věcí a prosí ji o ochranu před ohněm a bleskem.

Zdroj: Catholica.cz