Svatá Scholastika, Benediktovo dvojče

O svatém Benediktovi je známo docela dost, co se jeho života týče. Mnohem méně se mluví a píše o jeho rodné sestře, svaté Scholastice, jejíž památka připadá na 10. února. Prakticky jediným zdrojem je Benediktův životopis sepsaný sv. Řehořem Velikým.

Nevíme s jistotou, jak se odvíjel Scholastičin život v době jejího dětství a mládí, když byl Benedikt na studiích v Římě. Každopádně následovala svého bratra v řeholním životě a spolu s podobně smýšlejícími ženami žila v řeholní komunitě, pravděpodobně nedaleko kláštera na Monte Cassinu.

Řehoř Veliký popisuje poslední setkání sourozenců, bratra a sestry podle krve i podle řehole, pravděpodobně roku 542. Byli zvyklí setkávat se jednou za rok, strávit spolu den v rozhovorech o Božích věcech a vrátit se zase večer do svých klášterů – přesně podle požadavků řehole. Tentokrát však Scholastika – snad v předtuše, že se na této zemi setkávají naposledy – přesvědčovala Benedikta, aby s ní zůstal i přes noc a pokračoval v rozhovoru.

Benedikt odmítl, pročež se Scholastika začala úpěnlivě modlit – a v okamžiku, kdy pozvedla hlavu od modlitby, strhla se taková bouře, že návrat do domovského kláštera se pro Benedikta a jeho doprovod byl zhola nemožný. Zůstali tedy spolu a pokračovali v duchovním rozhovoru až do rána; pak teprve se mohli vrátit do svých domovských komunit. Tři dny poté Scholastika zemřela.

Je nepochybně dobré dodržovat řád, žít v poslušnosti podle řeholních pravidel atd. Ovšem je stejně tak dobré umět rozeznat, kdy je potřeba dát přednost lásce k člověku tady a teď – ne k abstraktnímu principu člověčenství, nýbrž ke konkrétní lidské bytosti, kterou mi posílá Pán.

zdroj: santiebeati.it