Svátek Jména Panny Marie

Dnešní den patří v liturgickém kalendáři památce Jména Panny Marie. Martyrologium ji uvádí na prvním místě – nejen jako připomínku mariánské úcty, ale také jako výraz vděčnosti za vítězství u Vídně roku 1683, kdy křesťanská Evropa čelila osmanské invazi a s důvěrou vzývala jméno Panny Marie.

První zmínky o slavení svátku Jména Panny Marie najdeme na počátku 16. století ve španělské diecézi Cuenca. Původně byl vázán na oktáv slavnosti Narození Panny Marie. V průběhu 16. století se datum několikrát posouvalo – až papež Inocenc XI. svátek rozšířil na celou církev právě po vítězství nad Turky u Vídně (12. září 1683).

V České republice připomínají tuto mariánskou úctu i poutní místa – například kostel Jména Panny Marie na Lomci nebo chrám ve Křtinách.

Když v roce 1683 turecký vojevůdce Kara Mustafa obléhal Vídeň, zdálo se, že křesťanská Evropa stojí na pokraji porážky. Osmané čítali 260 tisíc vojáků a jejich cílem bylo ovládnutí Evropy a nahrazení křížů půlměsícem.

Na pomoc však přišel polský král Jan Sobieski se 60 tisíci vojáky. Ještě před rozhodujícím bojem na Kahlenbergu byla sloužena mše svatá, při níž kapucín Marek z Aviana povzbuzoval vojsko slovy: „Maria pomůže!“ Vojáci i obyvatelé Vídně s důvěrou vzývali jméno Panny Marie.

Bitva skončila vítězstvím křesťanských vojsk. Jan Sobieski poslal do Říma ukořistěnou tureckou zástavu se slovy: „Přišel jsem, viděl jsem, Bůh zvítězil!“

Svatý Bernard nazýval Marii „hvězdou mořskou“, k níž se máme obracet v každém nebezpečí. Svátek Jména Panny Marie nám připomíná, že jméno Matky Boží není jen historickým symbolem, ale i skutečnou pomocí v duchovním boji. Bernardova slova zůstávají výzvou: „K hvězdě se dívej, Marii vzývej – a zase bude dobře.“

Zdroj: Catholica