Svátek posvěcení baziliky Panny Marie Sněžné

5. srpen je výročním dnem posvěcení římské baziliky Panny Marie Větší (Santa Maria Maggiore), v českém prostředí známé také jako „Panny Marie Sněžné“. Tato bazilika patří ke čtyřem hlavním římským chrámům, v jubilejních letech se zde otevírá „Svatá brána“.

České pojmenování baziliky Panny Marie Sněžné je spojeno s legendou, podle níž na místě, kde měla bazilika stát, napadl v srpnu roku 352 sníh. Zde za pontifikátu papeže Liberia (352–366) vznikla první mariánská bazilika. Tu nechal přebudovat papež Sixtus III. (432–440) na počest konání koncilu v Efezu (431). Tento koncil slavnostně potvrdil a vyhlásil článek víry, že Panna Maria je skutečně a oprávněně nazývána Bohorodičkou (Theotokos). V českých zemích patří zasvěcení „Panně Marii Sněžné“ k oblíbeným titulům mariánských kostelů.

Bazilika Panny Marie Sněžné uchovává mimo jiné relikvie betlémských jeslí, konkrétně pět fragmentů sykomorového dřeva, které jsou ctěny jako součást původních jesliček. Vědecká expertíza je skutečně datuje do doby Ježíšova narození. Nejpozději od 7. století je proto tato bazilika také známa jako „Panna Maria u jesliček“. Pod tímto jménem ji také zná životopis sv. Konstantina-Cyrila, který uvádí, že právě zde papež Hadrián II. roku 868 slavnostně schválil staroslověnskou liturgii.

V této bazilice je také uchováván obraz Panny Marie s Dítětem zvaný Salus populi Romani, tj. „Spása (nebo též „záchrana“) římského lidu“. Jedná se o nejctěnější mariánskou ikonu v Římě, k níž už odnepaměti přicházejí prosebníci nejen ze samotného Města s prosbou o přímluvu, pomoc a ochranu. Tato ikona pochází z byzantského prostředí, pravděpodobně z 8./9. stol.

Ikona Salus populi Romani byla zvláště drahá i papeži Františkovi, který právě k ní přišel ráno po svém zvolení na Petrův stolec svěřit Matce Boží svůj pontifikát. Právě zde vyprošoval požehnání pro své apoštolské cesty a po návratu sem chodil děkovat. Baziliku Panny Marie Sněžné si také zvolil za místo svého posledního odpočinku. Poutníci proto často spojují návštěvu baziliky i se zastavením u Františkova náhrobku. V jubilejním roce 2025 patřila fronta ke zdejší Svaté bráně k nejdelším v Římě.

zdroj: basilicasantamariamaggiore.va