Dnes si připomínáme svátek dvou apoštolů, kteří jsou v seznamech Dvanácti uváděni společně – sv. Šimona Kananejského, zvaného též Horlivec, a sv. Judy Tadeáše.
Apoštol Šimon – horlivý následovník Krista
Evangelista Matouš a Marek nazývají Šimona „Kananejský“, Lukáš pak „Zelóta“ – tedy „Horlivec“ (srov. Lk 6,13; Sk 1,13). Je možné, že před svým povoláním patřil k židovskému hnutí zelótů, které usilovalo o svržení cizí nadvlády, anebo prostě vynikal horlivostí pro víru a Zákon. Tím se ocitl ve skupině apoštolů po boku Matouše, někdejšího celníka – a Ježíš tak ukázal, že povolává učedníky ze všech vrstev společnosti a sjednocuje je ve své osobě.
Podle některých tradic se Šimon po smrti apoštola Jakuba stal biskupem v Jeruzalémě a poté v Pelle. Další svědectví ho spojují s působením v Samaří i s apoštolskou cestou po Blízkém východě, Egyptě, Sýrii, Mezopotámii a Persii. Tradičně se má zato, že zemřel mučednickou smrtí – bývá zobrazován s pilou, která je považována za nástroj jeho umučení.
Apoštol Juda Tadeáš – svědek otevřeného srdce
Juda je v evangeliích uváděn jako „Juda Jakubův“ nebo „Tadeáš“ (srov. Mt 10,3; Mk 3,18). V Janově evangeliu při poslední večeři Ježíši klade otázku: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“ (Jan 14,22). Ježíšova odpověď ukazuje, že pravé poznání Krista se děje skrze lásku a otevřené srdce: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek“ (Jan 14,23).
Starobylá tradice považuje Judu Tadeáše za bratra apoštola Jakuba Menšího a autora krátkého listu v Novém zákoně. V jeho úvodu čteme: „Juda, služebník Ježíše Krista, bratr Jakubův, těm, kdo jsou povoláni, milováni Bohem Otcem a zachováni pro Ježíše Krista.“ Tento list je výzvou k věrnosti a k otevřenosti pro Boží lásku.
Společná misie a mučednická smrt
Podle starých zpráv Šimon a Juda společně putovali jako misionáři přes Judsko, Samaří, Sýrii, Mezopotámii až do Persie. Tam byli oba umučeni – Juda prý kyjem, Šimon pilou. Ostatky obou apoštolů jsou dnes uloženy ve svatopetrské bazilice v Římě.
Zdroj: Catholica