2. října si připomínáme svaté anděly strážné. Víra v jejich ochranu má kořeny v Písmu a provází křesťanství od jeho počátků. Katechismus připomíná, že lidský život je od dětství až do smrti obklopen jejich ochranou a přímluvou.
Andělé provázejí celé dějiny spásy. Už Starý zákon je představuje jako Boží posly a ochránce člověka. Anděl například provází izraelský lid na jeho cestě, přichází k proroku Eliášovi v poušti nebo zachraňuje Lota a jeho rodinu. Žalm 91 vyjadřuje důvěru v Boží ochranu slovy: „Vždyť svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě střežili na všech tvých cestách.“
Také Nový zákon přináší řadu svědectví o působení andělů. Archanděl Gabriel oznamuje Panně Marii narození Ježíše, andělé zvěstují pastýřům Kristovo narození, objevují se u jeho hrobu po zmrtvýchvstání a ve Skutcích apoštolů anděl vysvobozuje apoštola Petra z vězení.
S vírou v anděly strážné jsou spojována zejména Ježíšova slova o dětech: „Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce“ (Mt 18,10).
Katechismus katolické církve připomíná, že existence duchových, netělesných bytostí, které Písmo nazývá anděly, je pravdou víry. Andělé jsou Boží služebníci a poslové, kteří náležejí Bohu a plní jeho vůli.
O jejich vztahu k člověku Katechismus uvádí, že „od dětství až do smrti je lidský život obklopen jejich ochranou a přímluvou“. Připojuje také slova svatého Basila Velikého: „Každý věřící má u sebe anděla jako ochránce a pastýře, aby ho vedl k životu.“
Úcta k andělům má v křesťanství velmi starou tradici. Samostatná liturgická památka andělů strážných se však utvářela postupně. Z místních slavení se rozšířila do dalších evropských zemí a papež Klement X. v roce 1670 stanovil její slavení pro celou církev na 2. října.
Památka následuje krátce po svátku svatých archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela, který připadá na 29. září. Zatímco tehdy si připomínáme tři archanděly známé jménem z Písma, 2. října se pozornost obrací k andělům strážným a jejich poslání provázet člověka.
Důvěru v jejich ochranu vyjadřuje také tradiční modlitba k andělu strážnému, kterou se po generace učí už děti a která prosí o ochranu a vedení na cestě životem.