Svatí Gorazd a druhové, pokračovatelé díla sv. Cyrila a Metoděje

27. července oslavuje církev svaté Gorazda, Klimenta, Nauma, Angelara a Sávu, žáky a nástupce sv. Cyrila a Metoděje. Spolu s těmito apoštoly Slovanů jsou nazýváni a ctěni jako "Svatí Sedmipočetníci".

Gorazd pocházel z Velké Moravy, velkomoravského původu byl snad také Naum. Oproti tomu Kliment, Angelar a Sáva pravděpodobně na Moravu přišli spolu s Cyrilem a Metodějem, byť je možné, že pocházeli ze slovanských kmenů žijících v rodném kraji Soluňských bratří. Předpokládatelně právě těchto pět žáků doprovázelo Konstantina/Cyrila s Metodějem v letech 866/7 přes Benátky do Říma, kde také mohli přijmout svěcení.

Spolu se sv. Metodějem sdíleli jeho zajetí při zpáteční cestě na Moravu a po osvobození díky zásahu papežského legáta požehnaně působili při budování a upevňování moravské místní církve. Mezi ostatními vynikal zvláště Gorazd, kterého před svou smrtí sv. Metoděj označil za svého nástupce: „Toto je svobodný muž z vaší země, dobře obeznalý v latinských knihách a pravověrný. To budiž Boží vůle a vaše láska, jakož i má!“ Podle některých pramenů mohl být Gorazd vysvěcen na biskupa spolu s Klimentem ještě za Metodějova života.

Po smrti sv. Metoděje (6. dubna 885) však došlo na Velké Moravě k určitému „církevnímu převratu“. Velkomoravský vládce Svatopluk odmítl slovanskou liturgii a nechal její stoupence – mezi nimi i žáky sv. Cyrila a Metoděje – dílem vyhnat ze země, dílem prodat do otroctví. Některé z nich se podařilo vykoupit byzantskému vyslanci v Benátkách; podle všeho mezi nimi byl i sv. Naum.

Nejistý je osud sv. Gorazda; je možné, avšak s jistotou neprokazatelné, že patřil mezi nové biskupy po obnově velkomoravské hierarchie roku 900 zásahem papežských legátů. Některé prameny také spojují jeho působení s Povislím (Krakovsko, Malopolsko) – zde je doložena ve 14. století liturgická oslava sv. Gorazda na 17. července.

Kliment snad ještě před vypuzením z Velké Moravy sepsal staroslověnský Životopis sv. Metoděje. Spolu s ostatními, zvláště sv. Naumem, nakonec dorazili do Byzance nejpozději v srpnu 886. Nakonec našli útočiště v říši bulharského chána. Sem přenesli bohaté dědictví cyrilometodějské velkomoravské tradice, zde působili mezi většinově slovanským obyvatelstvem

S Naumem je spojována slavná škola v Preslavi na východě dnešního Bulharska, Kliment se stal biskupem v oblasti dnešní Severní Makedonie (893) a sídlil v Ochridu. Zde 27. července 916 zemřel a byl pochován v klášteře sv. Pantaleimona, který sám založil. Později sepsaný životopis Bios Klémentos (Život Klimentův) je jedním z klíčových pramenů poznatků o „Svatých Sedmipočetnících“, jak jsou tito světci nazýváni zvláště na křesťanském Východě. Datum Klimentova „zrození pro nebe“ je termínem jejich společného svátku.