Na 26. září připadá nezávazná památka svatých Kosmy a Damiána, mučedníků, patronů lékařů a lékárníků. Podle tradice působili jako lékaři v Malé Asii a nemocné ošetřovali bezplatně. Za Diokleciánova pronásledování křesťanů na počátku 4. století položili život za svou víru. Jejich úcta se brzy rozšířila na křesťanském Východě i Západě.
O životě Kosmy a Damiána se dochovalo jen málo spolehlivých historických zpráv a řada podrobností pochází z pozdějších legend. Podle nejstarší tradice byli Kosma a Damián bratři, patrně dvojčata, a působili jako lékaři v maloasijské Kilikii. Nemocným pomáhali bez nároku na odměnu a svou službu spojovali s křesťanskou vírou.
Právě kvůli bezplatné péči se pro ně vžilo označení anargyroi, tedy „ti, kteří neberou peníze“. Jejich služba nebyla zaměřena pouze na tělesné zdraví. Nemocným se snažili pomáhat také svým příkladem a svědectvím víry.
Podle tradice byli Kosma a Damián během pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána zatčeni a kolem roku 305 podstoupili mučednickou smrt. Pohřbeni měli být v syrském městě Kyrrhos, odkud se jejich úcta postupně rozšířila do dalších částí křesťanského světa.
Úcta ke svatým Kosmovi a Damiánovi je doložena již v raném křesťanství. Jejich jména byla zařazena také do římského kánonu, první eucharistické modlitby, kde se připomínají mezi mučedníky prvních staletí. V první polovině 6. století jim papež Felix IV. zasvětil baziliku na Foru Romanu. Chrám svatých Kosmy a Damiána stojí na tomto místě dodnes a patří k významným svědectvím jejich starobylé úcty.
Jejich kult má svou historii také v českých zemích. Již na počátku 10. století jim byl zasvěcen kostel ve Staré Boleslavi. Kosma a Damián byli u nás tradičně vzýváni jako patroni lékařů a lékárníků.
V křesťanské ikonografii bývají zobrazováni jako lékaři, často s nádobkami na léky, mastmi nebo lékařskými nástroji. Jejich příběh dodnes připomíná službu nemocným, v níž se odborná péče spojuje s nezištností a pozorností k člověku.