Papež Jan Pavel II. svatořečil Anežku Českou 12. listopadu 1989 v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Na slavnost se vydaly tisíce poutníků z Československa a připojili se k nim krajané žijící v exilu. O pět dní později odstartovaly události 17. listopadu sametovou revoluci. Když kardinál František Tomášek sloužil 25. listopadu v Praze děkovnou mši za svatořečení, veřejně podpořil zápas za svobodu.
Anežka Přemyslovna byla dcerou krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Jako královská dcera měla sňatkem upevnit dynastické svazky. Rozhodla se však pro řeholní život a se žádostí o podporu se obrátila na papeže Řehoře IX. V Praze založila špitál sv. Františka a klášter, do něhož o Letnicích roku 1234 sama vstoupila. Inspirovala se životem sv. Františka z Assisi a sv. Kláry. Z bratrstva, které pečovalo o nemocné ve špitále Na Františku, vznikl roku 1237 řád křižovníků s červenou hvězdou.
Pražský arcibiskupský palác se před svatořečením proměnil v improvizovanou cestovní kancelář. Dobrovolníci pomáhali poutníkům s dopravou, valutami i cestovními formalitami. Podle dobových vzpomínek, které přinesl Deník, se z Československa vypravilo více než sto autobusů, čtyři vlaky a zvláštní letecký spoj. Další lidé přijeli auty. Spolu s krajany z exilu se slavnosti zúčastnilo kolem deseti tisíc poutníků.
Při téže bohoslužbě Jan Pavel II. svatořečil také polského řeholníka Alberta Adama Chmielowského, který se v Krakově věnoval lidem bez domova a založil řeholní společenství sloužící chudým. V homilii papež připomněl, že oba nové světce spojovala služba lidem v nouzi.
S Anežčiným svatořečením se pojila tradovaná naděje, že až bude prohlášena za svatou, nastanou v českých zemích lepší časy. Tuto naději připomněl také Tomáš Halík při setkání poutníků v aule Pavla VI. den po slavnosti. A už v pátek 17. listopadu bezpečnostní složky násilně zasáhly proti studentskému průvodu na Národní třídě. V následujících dnech se protesty rozšířily po celém Československu. Blízkost obou událostí dala starému očekávání v očích mnoha lidí nový význam.
V sobotu 25. listopadu 1989 zaplnily svatovítskou katedrálu a její okolí tisíce lidí. Děkovnou mši za svatořečení Anežky České sloužil tehdejší pražský arcibiskup kardinál František Tomášek a přenášela ji i Československá televize. Kardinál se při bohoslužbě znovu přihlásil ke svému poselství obyvatelům Československa a prohlásil: „V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi jsem já i katolická církev na straně národa!“
K památným okamžikům listopadových dnů patřila také modlitba na pražské Letné. Katolický kněz a disident Václav Malý, pozdější pomocný biskup pražský, moderoval tehdejší demonstrace. Když před shromážděnými vystoupili příslušníci Veřejné bezpečnosti a vyjádřili lítost nad násilím vůči studentům na Národní třídě, vyzval Václav Malý přítomné ke společné modlitbě Otče náš. Lidé na Letné se k němu připojili.
Svatořečení Anežky České se tak stalo jednou z událostí, které v listopadu 1989 získaly mimořádný symbolický význam. V české historické paměti zůstává spojeno se sametovou revolucí, která začala pouhých pět dní po slavnosti ve Vatikánu.