Narodil se kolem roku 295 pravděpodobně v Alexandrii, tehdejším hlavním městě Egypta, kde získal výborné vzdělání a v mladém věku byl svědkem krvavého pronásledování křesťanů za vlády císařů Diokleciána a Galéria. Tato zkušenost silně ovlivnila jeho víru i rozhodnutí zasvětit život Bohu.
Jako mladík odešel do pouště, kde se stal žákem sv. Antonína Poustevníka. Je možné, že již tehdy vznikly jeho první teologické spisy: „Řeč proti pohanům“ a „O vtělení Slova“.
Roku 316 začal alexandrijský kněz Arius šířit bludné učení, které popíralo božství Ježíše Krista. Atanáš, tehdy jáhen a tajemník biskupa Alexandra, se brzy zapojil do zápasu o pravou víru. V roce 325 se účastnil Nicejského koncilu, kde patřil k nejvýraznějším obhájcům božství Krista. Koncil přijal vyznání víry, které jasně potvrzuje, že Kristus je „jednorozený Syn Boží, zrozený z Otce přede všemi věky, pravý Bůh z pravého Boha“.
Po smrti biskupa Alexandra byl roku 328 zvolen jeho nástupcem. Následující desetiletí však byla plná konfliktů a pronásledování. Meleciáni a ariáni ho obvinili u císaře a Atanáš byl několikrát vypovězen do vyhnanství – poprvé do Trevíru, později se opakovaně skrýval v Egyptě, a to i šest let mezi mnichy v poušti.
Ve vyhnanství vznikla řada jeho apologetických spisů: „Apologia ad Constantinum“, „Apologia de fuga sua“, „Historie ariánů“ aj. Byl obdivován pro svou neústupnost, ale i lidskost – měl soucit s trpícími, uměl si získat srdce posluchačů a byl horlivým pastýřem své diecéze.
Je znám i pro svou pohotovost – jednou, když unikal po Nilu pronásledovatelům, vrátil svou loď proti nim po proudu. Když se ho zeptali, zda neviděl biskupa Atanáše, odpověděl: „Vesloval tady, jako by mu šlo o život.“ Pronásledovatelé jej minuli a on bezpečně unikl.
Za vlády císaře Juliána Odpadlíka se mohl na čas vrátit do Alexandrie. Julián věřil, že návrat biskupů způsobí rozkoly, ale přepočítal se – Atanáš zorganizoval synodu a posílil náboženský život v Egyptě. Císař jej proto opět vypověděl. Po Juliánově smrti roku 363 se Atanáš několikrát vrátil i opět skrýval, než mu v roce 366 bylo dovoleno zůstat v Alexandrii. Až do své smrti roku 373 zde spravoval svou diecézi.
Zdroj: Catholica