Svatý Bonifác, misionář mezi pohany

Svatý Bonifác, rodným jménem Winfrid, patří k nejvýznamnějším misionářům v dějinách Evropy. Narodil se kolem roku 675 v Kirtonu v anglosaském království Wessex (dnešní jižní Anglie). V mládí se oddal benediktinskému ideálu – lásce k samotě, písmu a modlitbě – a celý život spojil s hlásáním Kristova evangelia tam, kde vládla pohanská mentalita.

Bonifác miloval písemnictví, apoštolát a římského papeže. Po letech studia a působení jako učitel a kněz se ve čtyřiceti letech vydal na evropský kontinent hlásat Krista pohanům. Jeho první misie do Fríska (dnešní Nizozemsko) roku 716 selhala kvůli nepokojům. Vrátil se tedy do Anglie, ale jen proto, aby znovu požádal o svolení k misiím – tentokrát přímo od papeže Řehoře II.

Ten ho přijal v Římě, vyslal jako misionáře mezi Germány a dal mu nové jméno: Bonifác, na památku mučedníka z římských dob. Roku 719 tak začala jeho životní mise, která přinesla víru tisícům lidí a změnila tvář střední Evropy.

Bonifác působil ve Frísku, Durynsku a především v Hesensku, kde musel čelit návratům ke starým pověrám a pohanským kultům. Symbolickým momentem bylo pokácení posvátného dubu zasvěceného bohu Thorovi u Geismaru. Bonifác z jeho dřeva postavil kapli sv. Petra a lidé pochopili, kdo je skutečný Bůh.

Bonifác zakládal kláštery, školil kněze a žádal papeže o pomoc. V roce 722 byl vysvěcen na biskupa, o deset let později se stal arcibiskupem a poté i papežským legátem. S papežskou podporou reformoval církevní život a bránil církevní nezávislost proti zásahům franských panovníků.

Za jeho působení vznikla církevní organizace v Německu, Bavorsku i Franské říši. Zakládal diecéze, svolával synody a v roce 744 založil klášter ve Fuldě, který se stal duchovním centrem německé církve a později i místem jeho posledního odpočinku.

Přestože se dožil požehnaného věku, jeho misijní zápal neochladl. Ve stáří předal vedení arcidiecéze svému žáku Lullovi a sám se vydal zpět na sever. V roce 754 u Dokkumu v dnešním Nizozemsku, kde připravoval skupinové biřmování, byl přepaden a zabit spolu s dalšími 52 společníky. 

Jeho ostatky byly nejprve uloženy v Utrechtu, později přeneseny do kláštera ve Fuldě, kde se jeho hrob stal cílem poutníků.

Zdroj: Catholica