Svatý Jan Kapistrán

Jan Kapistránský (1386–1456) patří mezi nejvýraznější postavy 15. století. Pocházel z italského města Capestrano a původně se vydal cestou práva a politiky. Vystudoval v Perugii, kde získal mimořádné vzdělání a díky svému talentu i zásadovosti rychle stoupal po společenském žebříčku. Ve službách neapolského krále dosáhl vysokých funkcí – byl soudcem, místodržitelem a dokonce i předsedou vlády s vojenskou mocí.

Tento zářivý vzestup se však brzy zlomil. Po politických nepokojích se ocitl ve vězení, kde mu hrozila smrt. Právě tam prožil zásadní duchovní obrat: uvědomil si pomíjivost moci a bohatství a rozhodl se zasvětit život Bohu. Roku 1416 vstoupil k františkánům a o několik let později přijal kněžské svěcení.

Pod vedením sv. Bernardina Sienského se stal vyhledávaným kazatelem. Jeho promluvy dokázaly oslovit tisíce lidí napříč Evropou. Působil i v českých zemích – zejména v Brně, kde kázal, konal zázraky a založil františkánský klášter. Z jeho působení dodnes připomíná tzv. „Kapistránka“ – venkovní kazatelna u kostela sv. Petra a Pavla.

Jan Kapistránský byl znám životem v chudobě a radikální věrností evangeliu. Lidé oceňovali jeho prostotu, asketický život a přitom laskavost, s níž přistupoval k druhým.

Na sklonku života se zapojil do událostí, které ovlivnily dějiny celé Evropy. Roku 1456, ve svých sedmdesáti letech, stál po boku vojevůdce Jana Hunyadyho při obraně Bělehradu proti obrovské přesile tureckého vojska. Na hradbách, s křížem v ruce, povzbuzoval vojáky a dodával jim odvahu. Bitva skončila nečekaným vítězstvím křesťanů a Jan se stal symbolem duchovní i morální síly.

Po vyčerpávajícím tažení a péči o morem nakažené vojáky sám podlehl nemoci. Zemřel 23. října 1456 v chorvatském Iloku se jménem Ježíš na rtech.

Sláva Jana Kapistránského se rychle šířila po celé Evropě. Papež Lev X. brzy povolil jeho veřejnou úctu a v roce 1690 byl prohlášen za svatého. Dnes je připomínán jako patron vojenských kaplanů a jeho svátek slavíme 23. října.

Zdroj: Catholica