Církev si 14. prosince připomíná liturgickou památku svatého Jana od Kříže, významného mystika, řeholníka a básníka španělské renesance. Spolu se svatou Terezií z Ávily se podílel na reformě řádu karmelitánů a stál u zrodu řádu bosých karmelitánů.
Jan od Kříže, vlastním jménem Juan de Yepes Álvarez, se narodil roku 1542 ve Španělsku. Po vstupu do řádu karmelitánů se postupně zapojil do reformního hnutí, které usilovalo o návrat k původní přísnosti řehole a hlubší kontemplativní spiritualitě. Prosazování reformy bylo provázeno značným odporem i osobním utrpením.
Svatý Jan od Kříže je považován za jednoho z největších představitelů západní mystiky a za významného básníka španělského jazyka. Jeho duchovní spisy, mezi nimi Temná noc, Výstup na horu Karmel či Duchovní píseň, patří ke klasice křesťanské spirituality. Jeho dílem se zabýval také Karol Wojtyła, pozdější papež svatý Jan Pavel II.
Jedním z klíčových pojmů jeho učení je „temná noc duše“ – zkušenost hluboké vnitřní zkoušky, kdy se člověku Bůh zdá vzdálený. Právě tato cesta očištění však podle Jana od Kříže může vést k hlubšímu sjednocení s Bohem a k duchovní zralosti.