Svatý Josafat, mučedník jednoty křesťanského Východu

12. listopad je výročním dnem mučednické smrti sv. Josafata, jednoho z prvních stoupenců obnovované jednoty Východu se Západem. Coby biskup nově ustanovené katolické církve byzantského ritu byl zavražděn roku 1623 pro svou věrnost jednotě s Petrovým stolcem.

Sv. Josafat se narodil pravděpodobně roku 1580 ve městě Volodymyr na Volyni (dříve Vladiměř) v tehdejším polsko-litevském soustátí (nyní severozápad Ukrajiny) jako Jan Kuncevič (ukrajinsky Kuncevyč). Na přání rodičů odešel do litevské metropole Vilniusu, aby se zde vyučil kupcem.

Roku 1596 uzavřela část pravoslavné církve (zvláště na polsko-litevském území) dohodu o jednotě s katolickou církví, později nazvanou Brestlitevská unie. Podle této dohody si dosud pravoslavní křesťané mohli uchovat svou strukturu, liturgii i disciplínu, přijmou-li autoritu římského biskupa, tedy papeže. Vzniklo tak církevní společenství dnes známé jako řeckokatolická církev, které čerpá z bohatství východních duchovních a kulturních tradic a zároveň zachovává plnou jednotu s katolickou církví.

Tehdy šestnáctiletý Jan byl obnovenou jednotou nadšen. Vstoupil do této církve východního (byzantského) obřadu a později se stal mnichem ve sjednoceném východním klášteře Nejsvětější Trojice ve Vilniusu, kde přijal řeholní jméno Josafat. Byl postupně vysvěcen na jáhna a kněze, roku 1614 se stal archimandritou (představeným kláštera).

Josafat usiloval o jednotu nejen navenek. Na prvním místě pro něj byla jednota s Kristem, o niž usiloval intenzivní osobní i liturgickou modlitbou. Právě svatá liturgie a knihy o ní sepsané mu byly velkým zdrojem inspirace pro úsilí o jednotu vnější, tedy církevní. Již jako kněz navštívil jeden z nejvýznamnějších východních klášterů, Kyjevskopečerskou lávru. Navzdory původně nepřátelskému postoji tamních pravoslavných mnichů si je získal svou srdečností, pokorou a oddaností východním tradicím.

Stejné prostředky využíval i jako nově jmenovaný archieparcha (arcibiskup) v Polocku na území dnešního Běloruska, jímž se stal roku 1618. Přimlouval se také u státních autorit, aby nezakročovaly násilím proti bouřícím se odpůrcům jednoty. Čím přesvědčivěji však Josafat vystupoval, tím více nepřátel si získával. Napětí nakonec vyústilo v nábožensky motivované násilí, jemuž Josafat padl za oběť. Byl zavražděn během pastorační návštěvy Vitebsku 12. listopadu 1623.

Josafat byl prohlášen za blahoslaveného roku 1643 a svatořečen v roce 1867. Jeho ostatky byly během první světové války přeneseny do Vídně a později do Říma, kde jsou uloženy v bazilice sv. Petra. Sv. Josafat je patronem jednoty křesťanského Východu a Západu. Obrací se k němu především východní katoličtí křesťané, kteří zejména v bouřlivém 20. století prokazovali obdivuhodnou věrnost jednotě církve.

zdroj: Vatican News