Juan Diego (původně Cuauhtlatoatzin – „Ten, který hovoří řečí orla“) se narodil kolem roku 1474 v Cuautitlanu, nedaleko dnešního Mexico City, jako příslušník domorodého aztéckého kmene. Vyrůstal v prostředí pohanských náboženských praktik a jako chlapec prošel vojenskou výchovou, která jej měla připravit na boj a oběť bohům. Oženil se s Indiánkou Malintzin, s níž vedl prostý život rolníka.
Po příchodu prvních františkánů do Mexika roku 1524 začal Juan Diego docházet za misionáři a přijal křesťanskou víru. On i jeho manželka byli pokřtěni Turibiem z Beneventu; Juan přijal jméno Jan Didak (Juan Diego) a jeho manželka jméno Marie Lucie. Po její smrti se přestěhoval ke svému strýci Bernardinovi, aby měl blíže do kostela, kam pravidelně docházel bosý na několikahodinovou cestu.
V prosinci 1531 se Juan Didakovi od 9. do 12. prosince čtyřikrát zjevila Panna Maria na návrší Tepeyac. Oslovila ho v jeho rodné řeči jako Matka pravého Boha, Stvořitele všeho, a požádala jej, aby u biskupa Juana de Zumárragy vyprosil stavbu kostela na místě zjevení. Biskup žádal znamení – a to se dostavilo ve chvíli, kdy Juan přinesl v tilmě nečekaně rozkvetlé květy, které Panna Maria sama vložila do jeho pláště. Při jejich předložení biskupovi se na tilmě zázračně objevil obraz Panny Marie Guadalupské,
Součástí zázraku bylo i náhlé uzdravení Didakova strýce Bernardina, kterému se také zjevila Panna Maria. Právě on podle tradice potvrdil, že zjevení pochází od „Panny Marie Guadalupské“.
Po dokončení stavby svatyně roku 1533 se Juan Didak stal jejím kostelníkem. Vyznačoval se hlubokou zbožností, skromností a láskou k Eucharistii, kterou mu – tehdy nezvykle – bylo dovoleno přijímat třikrát týdně. Poutníkům vyprávěl o svých zkušenostech a svým životem vydával svědectví o Božím působení. Zemřel pravděpodobně koncem května roku 1548.
Mezi zázraky přičítanými jeho přímluvě vynikl zásah při uzdravení Juana José Silvy Barragána, mladého muže závislého na drogách, který byl po těžkém úrazu lékaři pokládán za nevyléčitelně nemocného. Náhlé obrácení i uzdravení přispělo k uznání Didakovy přímluvy v beatifikačním procesu.
Papež Jan Pavel II. Juana Didaka prohlásil za blahoslaveného 6. května 1990 a 31. července 2002 jej v bazilice Panny Marie Guadalupské v Mexico City za přítomnosti tisíců věřících svatořečil. Jeho liturgická památka se slaví 9. prosince, v den prvního guadalupského zjevení.
Zdroj: Catholica