Svatý stolec apeluje v OSN na dodržování práva na náboženskou svobodu

Ve dnech 23. 2. – 31. 3. 2026 se v sídle OSN v Ženevě koná 61. řádné zasedání Rady pro lidská práva. V souvislosti s tímto děním vydal své stanovisko apoštolský nuncius Ettore Balestrero. Arcibiskup Balestrero reprezentuje papeže u OSN a dalších mezinárodních organizacích, při nichž má Svatý stolec status stálého pozorovatele.

Mons. Balestrero ve svém vystoupení 4. března 2026 připomněl statistické údaje o pronásledování křesťanů, které se v současnosti týká 400 milionů lidí. Každý sedmý křesťan na světě se tedy setkává s nějakou formou persekuce. Alarmující jsou také počty obětí, které jen v roce 2025 dosáhly téměř pěti tisíc. Pohledem křesťanství, uvedl apoštolský nuncius, se jedná o mučedníky, tedy v původním slova smyslu „svědky“ víry; pohledem lidských práv však jde o oběti frapantního porušování práva na svobodu vyznání, které – jak upozornil i papež Lev – se častokrát chápe spíše jako „privilegium“ než základní právo.

K porušování práva na nábožeskou svobodu dochází i v zemích s dlouhou křesťanskou tradicí

Arcibiskup Balestrero také upozornil, že pronásledování křesťanů a porušování práva na svobodu vyznání není jen otázka zemí, v nichž dochází ke krvavé persekuci, ale i států s dlouhodobou křesťanskou tradicí, nebo i křesťanskou většinou. Zde se často jedná o marginalizaci křesťanství a náboženství vůbec, o pokusy zatlačit je zcela do soukromé sféry. Jindy může dojít ze strany veřejné autority k pokusu omezit autonomii lidského svědomí – příkladem může být nedávná snaha o novou zákonnou úpravu euthanasie ve Francii, kde by lékaři a provozovatelé zdravotnických zařízení byli nuceni aktivně spolupracovat na usmrcování nevyléčitelně nemocných lidských bytostí, a to i pod hrozbou trestního stíhání v případě odmítnutí.

Bez svobody vyznání, myšlení a vyjadřování nebude na světě pokoje 

Závěrem stálý pozorovatel Svatého stolce v Ženevě zdůraznil, že úsilí člověka hledat pravdu a přilnout k ní je vrozená lidská schopnost. Omezování náboženské svobody tuto schopnost potlačuje a popírá, což má dalekosáhlé důsledky: „Vede to k postupnému rozpadu etických a duchovních vazeb, které udržují lidská společenství pohromadě; k tomu, že důvěra ustoupí strachu a dialog bude nahrazen podezíráním a násilím.“ Jak připomněl papež František při svém posledním požehnání Urbi et orbi: „Bez svobody vyznání, svobody myšlení, svobody vyjadřování a respektu vůči náhledům druhých lidí nebude uskutečnitelný žádný mír.“