Tři vatikánské fragmenty Parthenonu slavnostně navráceny do Athén

Tři fragmenty Parthenonu, které se dříve nacházely ve Vatikánských muzeích, byly slavnostně přivezeny do Muzea Akropole v Athénách. Papež František je věnoval arcibiskupovi athénské pravoslavné církve Ieronymovi II.

Při slavnostní ceremonii byly v pátek odpoledne v Athénách instalovány do Muzea Akropole tři fragmenty Parthenonu, které byly více než dvě století uchovávány ve Vatikánských muzeích. 

Po své apoštolské cestě na Kypr a do Řecka v prosinci 2021 si papež František přál darovat tři fragmenty Parthenonu arcibiskupovi athénské pravoslavné církve.

Ieronymos II. předsedal slavnostnímu předání daru, jehož se zúčastnila vatikánská delegace s biskupem Brianem Farrellem, sekretářem Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, arcibiskupem Janem Romeem Pawłowskim, apoštolským nunciem v Řecku, Msgr. Andreou Palmierim, podsekretářem Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, a profesorkou Barbarou Jatta, ředitelkou Vatikánských muzeí.

Jeho Blaženost Ieronymos II. ve svém projevu k této příležitosti vyjádřil velkou radost a vděčnost za opětovné spojení tří fragmentů Parthenonu z Vatikánských muzeí s architektonickými elementy Parthenonu v Muzeu Akropole, v "jejich přirozeném umístění".  Uvedl, že tato iniciativa papeže Františka při darování fragmentů má "historický význam s četnými pozitivními dopady na několika úrovních".

Za prvé ukazuje "hmatatelný důkaz plodů, které přinášejí bratrské vztahy mezi námi křesťany, vedené pravdou, láskou, vzájemnou úctou a porozuměním". Ukazuje našemu dnešnímu světu poznamenanému nespravedlností, že řešení našich problémů je možné, pokud existuje dobrá vůle a upřímná touha je vyřešit. Za druhé připomněl, jak se "pravda obnovuje" a rány z minulosti se hojí sjednocením neoddělitelných částí této zvláštní památky světového kulturního dědictví. Na závěr vyjádřil přání, aby gesto papeže Františka napodobili i ostatní. Poděkoval všem, kteří přispěli k realizaci této slavnosti.

Biskup Brian Farrell, sekretář Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, v proslovu k přítomným uvedl, že darování fragmentů znamená "církevní, kulturní a sociální gesto přátelství a solidarity s řeckým lidem". Připomněl, z čeho pramení touha papeže Františka učinit toto gesto a jak potvrzuje "stále silněji přátelství a duchovní blízkost mezi našimi církvemi". Vyřídil papežovy nejsrdečnější pozdravy a přání všeho dobrého v modlitbě Jeho Blaženosti a celé řecké církvi.

Dodal, že "lidé dobré vůle mohou v této události spatřovat výraz společné naděje, že naše rozmanité kultury a umění samo o sobě budou vždy privilegovaným prostředkem dialogu a setkávání mezi národy. V této výměně se vzájemně obohacujeme v úžasné rozmanitosti našich dějin, našich úspěchů a všeobecné snahy o mír a bratrství."

Na závěr vyjádřil naději, že "ze setkání mezi národy a jejich kulturami - jehož výmluvným znamením je návrat fragmentů Parthenonu domů –⁠ vzejde porozumění a solidarita, které přispějí k míru".