Přidejte se svými modlitbami ke Světovému apoštolátu modliteb.
Modleme se, aby každý z nás nalezl útěchu v osobním vztahu s Ježíšem a aby se z jeho Srdce učil soucitu se světem.
Svatý Bernard převzal symboliku probodeného boku Pána a chápal ji výslovně jako zjevení a dar lásky jeho Srdce. Skrze ránu se nám stává přístupným a my můžeme přijmout velké tajemství lásky a milosrdenství za vlastní: „Beru si z Pánova nitra všechno, co mi chybí, neboť oplývá milosrdenstvím ani mu nechybí štěrbiny, jimiž by ke mně mohlo proudit. Probodli mu ruce i nohy, probodli mu bok kopím, a těmito rozštěpy mohu sát med z kamene a olej z nejtvrdší skály, to znamená ochutnat a vidět, jak je Pán sladký. (...) Železo probodlo jeho duši a přiblížilo se k jeho Srdci, takže už nemůže než litovat mých slabostí. Vchod do tajemství Srdce se otevírá kvůli ranám na těle, objevuje se ta velká svátost soucitu, objevují se útroby milosrdenství našeho Boha.“ (papež František, Dilexit nos, 104)
Modleme se, aby nově vysvěcení kněží byli plní Ducha Svatého, pastorační moudrosti a apoštolské vytrvalosti.
Kněz zítřka najde smysl svého povolání, najde sám sebe až tehdy, když pohlédne na Pánovo Srdce. To je Srdce, které vzalo na sebe temnoty a hříchy světa a svoji opuštěnost od Boha. Vložilo do otcových rukou Srdce, které nehledalo jinou moc než moc odpouštět a milovat. Srdce, které bylo probodnuto kopím, aby se stalo pramenem milosti. Hle, srdce, které je současně středem světa. (K. Rahner)