V bazilice Santa Maria Maggiore se konala mše za papeže Františka

V úterý 21. dubna se v bazilice Santa Maria Maggiore konala modlitba růžence a mše svatá při prvním výročí úmrtí papeže Františka. Papež Lev XIV. zaslal poselství, v němž zdůraznil, že památka zesnulého pontifika zůstává živá v církvi i ve světě.

V bazilice Santa Maria Maggiore se věřící sešli k modlitbě růžence a slavení mše svaté u příležitosti prvního výročí úmrtí papeže Františka. Papež Lev XIV. zaslal poselství, v němž připomněl, že „smrt není zdí, ale dveřmi, které se otevírají do milosrdenství, jež papež František neúnavně hlásal“. Jeho slova zazněla během liturgie jako výraz duchovní blízkosti, neboť se Svatý otec nyní nachází na apoštolské cestě v Africe.

U Františkova hrobu, nad nímž je umístěna replika jeho pektorálního kříže, se za uplynulý rok vystřídaly tisíce poutníků. Místo zdobené bílými a žlutými květy se stalo tichým svědectvím víry v život, který nekončí. Jednoduchý hrob odpovídá přání samotného papeže, který si přál být pohřben bez okázalosti, „v zemi, prostě“. Právě zde se během Jubilea mládeže zastavilo během několika dní přibližně sto tisíc lidí.

Při modlitbě růžence, vedené arciknězem baziliky kardinálem Rolandasem Makrickasem, byla odhalena pamětní deska připomínající hluboké pouto papeže Františka k ikoně Salus Populi Romani. K této mariánské ikoně se během svého pontifikátu opakovaně obracel a svěřoval jí své apoštolské cesty i starosti celého světa. Právě před ní se modlil také v dramatických chvílích pandemie, kdy se lidstvo ocitlo v nejistotě a strachu.

Mši svatou sloužil děkan kardinálského kolegia kardinál Giovanni Battista Re, který v úvodu připomněl, že i rok po jeho odchodu zůstává památka papeže Františka živá v myslích i srdcích lidí. Zdůraznil také, že papež Lev XIV. se k přítomným duchovně připojuje a je s nimi spojen v modlitbě.

Ve svém poselství papež Lev XIV. připomněl, že papež František odešel „v srdci velikonočního světla“ a svou pozemskou pouť završil v radosti evangelia, které bylo středem jeho života i služby. Vyzdvihl jej jako nástupce apoštola Petra a pastýře univerzální církve v době hlubokých proměn, které František vnímal s prorockou citlivostí. Jeho svědectví označil za cenné dědictví pro celou církev.

Papež František žil své poslání jako učedník a misionář, věrný svému křtu i biskupské službě. Evangelium milosrdenství hlásal všem bez rozdílu a jeho slova i činy oslovily lidi po celém světě. K šíření tohoto poselství přispěly nejen jeho apoštolské cesty, ale i poslední období jeho života, poznamenané nemocí, které se stalo silným svědectvím víry.

Papež Lev XIV. dále zdůraznil, že František navázal na odkaz Druhého vatikánského koncilu a povzbuzoval církev, aby byla misijní a stala se znamením naděje pro svět. Připomněl jeho charakteristický jazyk, plný obrazů a výzev k milosrdenství, pokoji, bratrství i blízkosti k lidem, často vyjadřovaný obrazy jako „vůně ovcí“, tedy blízkost pastýře lidem, či „polní nemocnice“. Tento způsob vyjadřování přibližoval neměnné evangelium současnému člověku.

Významné místo v jeho životě zaujímala také hluboká úcta k Panně Marii, k níž se obracel jako poutník v Římě i na svých cestách po světě. V závěru poselství zazněla prosba, aby Panna Maria pomáhala věřícím stávat se neúnavnými svědky Krista a hlasateli jeho milosrdné lásky.

Kardinál Re poté vyzval k uchovávání duchovního dědictví papeže Františka, které shrnul do několika klíčových slov: radost evangelia, milosrdenství, pokoj, univerzální bratrství, blízkost lidem a snaha stavět mosty místo zdí. Zdůraznil, že toto dědictví je třeba nejen chránit, ale také rozvíjet v každodenním životě církve.

Na závěr bohoslužby zazněly přímluvy připomínající Františkovu lásku k chudým a potřebným. Kardinálové poté uctili jeho hrob, zatímco arcikněz baziliky požehnal pamětní desku a připomněl slova „naděje neklame“. Právě naděje, která byla ústředním motivem Svatého roku zahájeného papežem Františkem, zůstává i dnes pevným bodem, jenž věřícím pomáhá obstát v proměnlivosti života a pevně je zakotvuje v Kristu.

Zdroj: Vatican News - italská sekce