Nemocniční kaplani z celé České republiky se sešli v Hradci Králové na společné výroční konferenci. Hovořili o zkušenostech ze služby nemocným, o spolupráci napříč církvemi i o významu duchovní péče jako součásti podpory pacientů a jejich rodin.
Velký sál Nového Adalbertina v Hradci Králové zaplnili ve středu 17.6. nemocniční kaplani a kaplanky při jejich společné Výroční konferenci Asociace nemocničních kaplanů a Katolické asociace nemocničních kaplanů. Podle jednoho z organizátorů Michala Hrnčiarika je takové setkání prostorem pro výměnu vzájemných zkušeností ve společenství nemocničních kaplanů různých denominací, včetně prostoru pro osobní lidská setkání. „Důležitou součástí je podpora celoživotního vzdělávání kaplanů, kteří už jsou v procesu péče o nemocné. Je třeba rozvíjet znalosti, dovednosti, nabízet různá témata, se kterými se ve své službě potkávají. A proč ekumenicky? Je zde jednoznačná snaha o spolupráci kaplanů v rámci jednotlivých církví. Snažíme se pracovat na sjednocení, na vytvoření jedné asociace nemocničních kaplanů,“ řekl k setkání lékař a trvalý jáhen Michal Hrnčiarik a dodal, že na setkání byli do Hradce Králové přizváni také vězeňští a vojenští kaplani z jiných oblastí kategoriální pastorace.
Důležitým aspektem je, podle organizátorů informovat o nemocničním kaplanství i jiné profese. „Proto zde máme lékaře, zdravotní sestry, přišel i nemocniční ombudsman. Vnikla tak platforma pro ty, kteří se účastní na péči o pacienta a jejich blízké. Mám radost, že je plný sál, že je opravdu zájem o tato naše potkávání se. I z kapacitních důvodů jsme se rozhodli přestěhovat konferenci asociací z Prahy do Hradce Králové. Těší mě, že zvolení přednášející do mozaiky přispěli každý jiným pohledem. Slyšet názory a zkušenosti na téma důvěry z pohledu lékaře, z pohledu teologa či z pohledu psychologa, je něco velice živého a důležitého,“ dodal Michal Hrnčiarik.
Nemocniční kaplani začali v nemocnicích sporadicky a neorganizovaně působit již v závěru 20. století. Posléze se duchovní služba ve zdravotnictví začala krok po kroku rozvíjet jako analogie k duchovní službě v armádě, u policie či ve vězeňství včetně ustálení označení profese jako „nemocniční kaplan“. Naše služba od počátku navazuje na novodobou duchovní službu v nemocnicích, kterou zavedl v 20. letech 20. století Anton Boisen v USA. Významným mezníkem v ČR byl rok 2006, kdy byla uzavřena Dohoda o duchovní péči ve zdravotnictví mezi ČBK a ERC. Osoby vyslané podle této dohody církvemi musí splňovat kvalifikační předpoklady uvedené v této dohodě a dodržovat Etický kodex, který je její součástí. V roce 2011 byla ustanovena Asociace nemocničních kaplanů a v roce 2012 Katolická asociace nemocničních kaplanů. K dalšímu přelomu došlo v roce 2019, kdy byla uzavřena Trojstranná dohoda mezi Českou republikou reprezentovanou Ministerstvem zdravotnictví ČR a křesťanskými církvemi zastupovanými Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví o poskytování duchovní péče ve zdravotnických zařízeních.
Nemocniční kaplani jsou připraveni poskytnout duchovní podporu lidem, kterým vstoupila do života nemoc. Nabízí vnímavou přítomnost, pozorné naslouchání a porozumění. Poskytují akutní psychickou pomoc v těžkých situacích, pomáhají zorientovat se v aktuálních životních okolnostech.