V Ostravě-Svinově se scházejí neslyšící katolíci

Každou čtvrtou neděli v měsíci se ve svinovském kostele Ježíše Krista Krále scházejí neslyšící věřící z celého regionu, aby společně prožili bohoslužbu ve znakovém jazyce. V neděli 26. ledna se k nim připojí biskup Martin David.

V neděli 26. ledna 2025 slaví katolická církev po celém světě Neděli Božího slova. Ostravsko-opavský biskup Martin David v tento den zavítá za těmi, kdo z Bible předčítají ve znakovém jazyce. Společná mše svatá začíná ve 14.30 hodin. „Setkáme se jen dva dny po svátku sv. Františka Saleského – patrona neslyšících,“ přidává další souvislost františkán P. Felix Maria Žiška OFM, který mše svaté s neslyšícími slaví.

„Ostravská komunita neslyšících nejdříve jezdila do Žiliny, kde pro tyto věřící bývají bohoslužby dvakrát do roka, na Vánoce a Velikonoce,“ přibližuje začátky společenství neslyšících katolíků bratr Felix Maria. „Před několika lety se pak mše svaté přesunuly také do Ostravy,“ pokračuje františkán. On sám se o komunitu pastoračně stará pět let. Do moravskoslezské metropole jezdí ze svého působiště v Uherském Hradišti, původně však pochází ze Slovenska. To vyžaduje porozumění na obou stranách, protože český a slovenský znakový jazyk se od sebe výrazně liší. „Štěstí je, že nejdříve jezdili na Slovensko, tím pádem nemají problém slovenskému znakovému jazyku porozumět,“ říká bratr Felix Maria. „Je to o jejich velké ochotě, zároveň i já se učím některé české znaky,“ doplňuje.

Svátost smíření ve znakovém jazyce

Další výhodou pro neslyšící je i možnost přistoupit ke svátosti smíření. Ve svých farnostech se totiž obvykle nemohou ve znakovém jazyce vyzpovídat. „Někteří mají tu zkušenost, že s knězem ve zpovědnici komunikují psaním na papír,“ říká bratr Felix Maria. „Já zpovídám v otevřené místnosti, abychom na sebe viděli, a komunikace tak byla plnohodnotná,“ upřesňuje. Samotná mše svatá se od té „standardní“ příliš neliší.

„Díky tomu, že jsem slyšící, celou eucharistickou modlitbu čtu nahlas. Rozdíl je možná v tom, že u toho zároveň znakuji,“ vysvětluje bratr Felix Maria.

Pokud jsou na bohoslužbě přítomní jen neslyšící, kázání pouze znakuje. „Samotný znakový jazyk má totiž trochu odlišnou skladbu věty než čeština,“ dodává. Ze stejného důvodu lektoři znakují i liturgická čtení.

Kromě Ostravy se sluchově handicapovaní k slavení bohoslužeb pravidelně setkávají také v Praze a České Třebové.

Text vychází z článku Štěpána Vranešice pro Katolický týdeník č. 5/2024.