Vatikán: Úsilí o všeobecný zákaz surogátního mateřství je velkou bitvou naší civilizace

"Snaha o zavedení všeobecného zákazu náhradního mateřství není výlučně katolickou iniciativou, ale velkou bitvou naší civilizace," upozornil zástupce Svatého stolce na mezinárodní konferenci věnované právě tomuto tématu. Přestože k zákazu náhradního mateřství vyzval papež v letošním projevu k diplomatickému sboru, k dosažení mezinárodního zákazu je zapotřebí široké shody. "Je třeba být otevřený pragmatickým spojenectvím," dodal P. Miroslaw Wachowski, vatikánský podsekretář pro vztahy se státy.

"Trh s náhradním mateřstvím je ohromný. Stačí prolistovat internetové stránky. Potenciálním klientům jsou dokonce po svátcích nabízeny slevy. Už to samo o sobě ukazuje, nakolik se dítě stalo v praxi zbožím," poznamenává vatikánský diplomat.

Náhradní mateřství je podle analýzy Mons. Wachowského jedním z projevů dualismu cizího křesťanské civilizaci, v němž důstojnost nezahrnuje celou lidskou bytost, tedy jejího ducha i tělo, ale je vyhrazena pouze duchovní sféře a v praxi její vůli. Tímto způsobem se ve jménu důstojnosti ospravedlňuje celá řada praktik, jako je změna pohlaví, eutanazie, potraty nebo oplodnění in vitro.

Druhý muž papežské diplomacie poznamenal, že právě umělé oplodnění připravilo půdu pro náhradní mateřství. Spolu s ním došlo k odosobnění lidské bytosti, které je v rozporu s důstojností dítěte i jeho rodičů. Lidské plození není čistě biologický nebo technický akt, ale je vždy součástí lidského vztahu. Počaté dítě je víc než jen produkt záměrů a činů rodičů; není vyrobeno, ale přijato. V praxi umělého oplodnění jsou rodiče redukováni na roli dodavatelů genetického materiálu, zatímco embryo ve zkumavce se stále více jeví jako předmět, věc, která má být vyrobena: nikoli někdo, ale něco. Odborníci mají zajistit nejen jeho existenci, ale také jeho kvalitu, aby splňovalo očekávání klientů.

Náhradní mateřství se jeví jako další krok na této cestě. Fyzické rodičovství se odděluje od sociálního rodičovství. "Je pravda," připouští Mons. Wachowski, "že k takovému oddělení dochází i v případě adopce. Oba případy se však liší tím, že v případě adopce je v centru pozornosti opuštěné dítě a jeho potřeby, a teprve poté jsou zohledněny zájmy a aspirace adoptivních rodičů. V případě náhradního mateřství je tomu přesně naopak: v podstatě jde o potřeby budoucích rodičů, kteří chtějí naplnit svou touhu mít dítě."

Zástupce šéfa papežské diplomacie poznamenal, že náhradní mateřství je dnes propagováno jako součást tzv. reprodukční autonomie. Zamlčuje se však skutečnost, že to, co má být pro jedny projevem autonomie, se ukazuje jako hanebný nátlak vůči druhým, počínaje samotným dítětem, které se narodí bez otce nebo bez matky, nebo které musí do svého životopisu začlenit tři či čtyři rodiče, z nichž někteří zůstanou v anonymitě. Kromě toho nelze zapomínat, že náhradní mateřství se často rozvíjí na základě tržních mechanismů, které usnadňují vykořisťování zranitelných žen. 

Zdroj: Vatican News, polská sekce