Vychází kniha „Galerie velehradské cisterciácké krajiny“

Publikace „Galerie velehradské cisterciácké krajiny“ autorů Petra Hudce a Aleše Létala přináší nový pohled na odkaz cisterciáckých mnichů, kteří působili v regionu jihovýchodní Moravy v letech 1205–1784. Věnuje se totiž nejen klášternímu areálu, nýbrž především krajině, kterou mniši dokázali během svého takřka šestisetletého působení zušlechtit.

Kniha vydaná v nedávné době na Velehradě je psána tak, aby byly odborně správné informace předkládány čtenáři poutavou formou. Prvky, které cisterciáckou krajinu utvářejí, jsou představovány v logických celcích (kapitolách): Cisterciácký ideál hospodaření v krajině, Hospodářství velehradského cisterciáckého kláštera, Klášter a sídla k němu přináležící, Cesty a hranice, Krajina sakrální, Krajina pastýřská a zemědělská, Hospodaření s přírodními zdroji, Velehradská cisterciácká krajina v pověstech a vyprávěních, Dědictví cisterciácké krajiny. Jsou zasazeny do historických, hospodářských a kulturních kontextů.

Aurory textů jsou Petr Hudec (Národní památkový ústav) a Aleš Létal (Přírodovědecká fakulta UP, Katedra geografie). Vydavatelem ovšem není žádná z uvedených státních institucí, nýbrž spolek Matice velehradská, který sdružuje „velehradské fandy“. Příležitostí k vydání knihy se stalo výročí 800 let od úmrtí zakladatele velehradského kláštera, moravského markrabího Vladislava Jindřicha (+ 12. srpna 1222). Dále souvisí s projektem Cisterciácké klášterní krajiny, který usiluje o poznání, popularizaci a ochranu čtyř cisterciáckých krajin v České republice. Kromě velehradské jsou to krajiny kolem žďárského, vyšebrodského a plaského kláštera.

Poutavost knihy je založena na fotografiích Tomáše Vrtala a dále na ilustracích výtvarníka Borise Jirků. Galerie velehradské cisterciácké krajiny tedy přináší zážitek z krásy, která je prohloubena poznáním. Inspiruje k putování, návštěvě míst poznamenaných činností mnichů i péči o krajinu, kterou jsme po nich zdědili.

„Životní styl cisterciáků je bytostně spjat s vodou, půdou, krajinou a celkovými přírodními podmínkami, jejichž zdánlivou nevýhodnost obrátil monastický um v pravý opak. Zapřáhl vzdornou přírodu do služeb tisíciletého díla. I klášter Velehrad a jeho okolí nese tento duchovní náboj.“ (Václav Umlauf SJ)