10 let Amoris laetitia: Církev doprovázející a citlivá k ranám

Ve středu 14. října se v Římě uzavřelo setkání k 10. výročí exhortace Amoris laetitia. Posledním výstupem byla tisková konference, která se konala ve večerních hodinách. Účastnili se jí představitelé hierarchie, experti i zástupci rodin.

Na závěrečné tiskové konferenci vystoupili kardinál Luis Gerardo Cabrera Herrera OFM, arcibiskup ekvádorského Guayaquilu, maltský arcibiskup Charles Jude Scicluna, prof. Stanislaus Chu Ilo z DePaul University v Chicagu, jeden z hlavních organizátorů P. Giacomo Costa SJ, koordinátor znalců Mons. Philippe Bordeyne a manželé Solange Gregory Schila a Alisson Roberto Schila z Brazílie.

Uplynulých deset let bylo dobou velkých společenských i ekonomických změn, zrychlujícího se tempa, který má vliv na rodiny v celém světě, byť různým způsobem. Mons. Philippe Bordeyne v této souvislosti zmínil význam sociální nauky církve. Připomněl také slova Lva XIV., podle něhož není tato nauka „kouzelnou hůlkou“, nýbrž „živoucí tradicí, která nás připravuje k hledání nových odpovědí na nové otázky“.

Pozornost vůči ranám

Kardinál Herrera zdůraznil, že společnou linií pro práci v průběhu setkání bylo téma doprovázení, jemuž je třeba věnovat úsilí nejen s ohledem na konkrétní pastorační pracovníky, nýbrž v celocírkevním rozměru. S tím rezonoval i příspěvek brazilských manželů Schilových, kteří velmi ocenili přístup pozornosti a naslouchání. Vnímavost jak vůči zraněním v jednotlivých rodinách, tak k jejich bohatství a silným stránkám prohloubil jejich smysl „přináležitosti k církvi“.

Prof. Stanislaus Chu Ilo k tomu doplnil: „Odvážím si odsud radost z toho, že patřím k církvi, která se zajímá o rány a jejich následky v životech jednotlivých lidí – ne proto, aby je akademicky zpracovala nebo nabídla rychlá řešení. […] Někdy si lidé žádají rychlá řešení, zde však vidím církev, která je ochotna zůstat nablízku ranám a dotknout se jich, tak jako se Tomáš dotkl zraněného Ježíšova boku – a přišla proměna.“

Mezi zraněními, o nichž účastníci hovořili, bylo zmíněno i domácí násilí a zneužívání. P. Giacomo Costa SJ připomněl důležitost duchovní i praktické podpory a zdůraznil naléhavý požadavek, který vyvstal z řady příspěvků během setkání: „Tato podpora musí přijít včas a brát zvláštní ohled na děti a zranitelné osoby. […] Je také nezbytné zbavit určitého ‚stigmatu selhání‘ ty, kdo v těžkostech podobnou pomoc hledají.“

Setkání, otevřenost a schopnost vycházet

V ohlédnutí za 10 lety od vydání exhortace Amoris laetitia hovořil arcibiskup Scicluna o „pozvání k pastorační konverzi, k naslouchání rodinách, dříve než je odsoudíme, a k rozlišování s otevřeným srdcem“. Mons. Philippe Bordeyne doplnil, že klíčovým pojmem při diskusích a rozhovorech byla křehkost, jedno z centrálních témat exhortace, zvláště její osmé kapitoly.

„Jakou církev lidé najdou, připadají-li si křehcí?“ připomněl prof. Chu Ilo otázku papeže Lva k účastníkům tohoto setkání. „Myslím, že je to církev, kterou jsem v těchto dnech viděl,“ nabídl odpověď: „církev, která zůstává nablízku lidským ranám.“

Jak také připomněl arcibiskup Scicluna, je žádoucí „nejen hledat Boží vůli, ale také přispívat k setkání s Božím milosrdenstvím, přijímat lidi, nacházet je tam, kde právě jsou, a vést je k setkání s Ježíšem coby Spasitelem“. A prof. Chu Ilo doplnil: „Máme být církví doprovázející. A doprovázení vyžaduje, abychom pracovali bok po boku s lidmi v každé etapě jejich života.“

Téma doprovázení bylo během setkání dáváno do souvislostí s misijním charakterem církve. Prof. Chu Ilo k této otázce uvedl: „Někdy čekáme, až k nám lidé přijdou. Nyní však je to církev, která musí přijít k rodinám, církev, která musí vyjít na existenciální periferie života – nikoli čekat, až se lidé ocitnou v krizi, a teprve pak přijdou hledat v církvi řešení.“

Také při projednávání závěrečné zprávy vyvstalo misijní téma jako důležitý moment. P. Costa uvedl, že v závěrečné diskusi potvrdili účastníci výstupní dokument jako autentický vůči průběhu celého setkání, zazněly však i požadavky na větší důraz misijního rozměru. Tato závěrečná zpráva však čeká na své zveřejnění, až se k ní bude moci vyjádřit papež Lev XIV., který o toto pozdržení účastníky setkání prosil.