7 věcí, které byste měli vědět o biskupovi Vardenovi, exercitátorovi papeže Lva XIV.

Norský trapistický mnich a biskup Erik Varden, kterého papež Lev XIV. vybral, aby vedl postní duchovní cvičení ve Vatikánu, se kdysi označoval za ateistu – dnes je však považován za jednoho z nejrespektovanějších katolických myslitelů v Evropě.

Papež Lev XIV., který je v úřadu teprve krátce a o jeho způsobu prožívání postní doby zatím nebylo mnoho známo, naznačil důraz na kontemplaci tím, že pozval trapistického mnicha, biskupa Erika Vardena z Trondheimu, aby ve dnech 22.–27. února vedl první postní duchovní cvičení pro papeže a římskou kurii.

K účasti byli pozváni kardinálové pobývající v Římě i prefekti vatikánských dikasterií, kteří po dobu exercicií omezili své běžné pracovní povinnosti, aby se mohli věnovat duchovní obnově.

Biskup Varden, významný autor duchovní literatury, kterého papež František jmenoval v roce 2019 biskupem, již pro kurii přednesl několik postních reflexí, jež jsou dostupné na jeho blogu Coram Fratribus.

Zde je sedm věcí, které byste o biskupovi Vardenovi měli vědět.

1. Kdysi byl ateistou

Biskup Varden se narodil v roce 1974 v jižním Norsku a vyrůstal v nepraktikující luteránské rodině. Jak uvedl v nedávném rozhovoru pro Napa Institute, během dospívání prošel obdobím agnosticismu a skepticismu a cenil si své osobní nezávislosti.

Tento raný skepticismus však postupně ustoupil procesu obrácení. Původně plánoval studovat ruštinu a arabštinu, ale po návštěvě trapistického kláštera ve Walesu v sedmnácti letech ho začala „pronásledovat“ myšlenka stát se katolíkem. Na univerzitě se začal systematicky seznamovat s katolickou naukou – nejprve četbou dokumentů Druhého vatikánského koncilu.

V této době objevil také Bibli a církevní otce, například sv. Atanáše, a rozhodl se změnit obor na teologii. V roce 1993 byl v devatenácti letech přijat do katolické církve.

2. K víře ho přivedla hudba a literatura

Cestu ke katolicismu významně ovlivnily kulturní a liturgické zkušenosti, které v něm probudily smysl pro posvátno. V patnácti letech ho hluboce zasáhla Mahlerova Symfonie č. 2 („Vzkříšení“). Později tuto zkušenost popsal jako objev skutečnosti, že existuje „něco většího než já“.

Silně na něj zapůsobily také gregoriánský chorál a Mozartovy duchovní skladby, v nichž objevil jedinečný vztah mezi krásou hudby a textem. Významnou roli sehrála i literatura – zejména román Narcis a Goldmund od Hermanna Hesseho, který přispěl k jeho intelektuálnímu i duchovnímu zrání.

3. Je uznávaným akademikem a historickým teologem

Před vstupem do kláštera strávil deset let na univerzitě v Cambridge. Bakalářské studium absolvoval na Magdalene College a doktorát z dějin teologie získal na St John’s College. Ve své disertační práci se věnoval francouzskému oratoriánovi 17. století Pierrovi de Bérulle. Následně působilna univerzitě působil i jako vědecký pracovník.

Později vyučoval v Paříži a Římě, mimo jiné na Papežském orientálním institutu a na Papežském athenaeu sv. Anselma, kde se specializoval na syrské křesťanství a patristickou tradici.

4. Je trapistickým mnichem

V roce 2002 vstoupil do opatství Mount Saint Bernard v anglickém Leicestershiru. Komunita patří k cisterciákům přísné observance (OCSO), známým jako trapisté.

Cisterciácký řád vznikl v 11. století ve francouzském Cîteaux jako reforma benediktinské tradice zdůrazňující prostotu a přísnost. Jeho nejznámějším členem je sv. Bernard z Clairvaux. Trapisté se v roce 1892 osamostatnili jako samostatná větev řádu.

Jako mnich přijal Varden Řeholi sv. Benedikta, charakterizovanou mlčením, manuální prací a kontemplativní modlitbou. V roce 2011 byl vysvěcen na kněze a roku 2015 byl ve svých 39 letech zvolen opatem. Navzdory pocitu „naprosté nedostatečnosti“ tuto odpovědnost přijal. „Přes všechny své nedostatky, křehkosti a rozpory jsem obdarován touto milostí a mohu se stát jejím prostředníkem pro druhé," uvedl.k této funkci. 

I jako biskup zůstává hluboce formován mnišskou zkušeností. Říká, že mnišství je „vtisknuto“ do jeho bytí, a nepřestává ho udivovat „zcela nezasloužený dar mnišského života a neuvěřitelná radost“, kterou přináší.

5. Stál u zrodu prvního trapistického piva v Anglii

Jako opat vedl významnou ekonomickou proměnu opatství. Kvůli poklesu příjmů z mléčné výroby komunita nejprve přešla na chov masného skotu a následně zahájila výrobu piva Tynt Meadow English Trappist Ale, které bylo v roce 2018 uvedeno na trh jako první certifikované trapistické pivo vařené v Anglii.

Projekt byl veden tak, aby zajistil finanční stabilitu kláštera, aniž by narušil mnišskou kázeň či závazek k manuální práci.

6. Působí v převážně sekulární zemi

Po svém jmenování biskupem v roce 2019 se stal prvním rodilým norským biskupem v Trondheimu v moderní době; jeho pět předchůdců byli němečtí misionáři. Je také předsedou Biskupské konference severských zemí.

Podle norského statistického úřadu patřilo v roce 2022 k Norské církvi 65 % obyvatel. Přibližně 7 % obyvatel se hlásí k jiným křesťanským denominacím, přičemž katolíci tvoří největší skupinu. Katolická církev v posledních letech roste především díky přistěhovalcům, norská společnost je však převážně sekulární.

Trondheim leží na fjordu přibližně v polovině cesty mezi jižním cípem Norska a polárním kruhem. Územní prelatura zahrnovala při jeho jmenování 21 806 čtverečních mil a pečovala asi o 15 000 katolíků.

Varden uvedl, že stát se biskupem po třiceti letech strávených mimo rodnou zemi bylo „to nejtěžší, co po něm kdy bylo požadováno“. Jeho nadějí zůstává, „aby skrze nás, navzdory našim slabostem, mohl být Kristus skutečně živý“.

7. Ve Vatikánu rozjímá o sv. Bernardovi z Clairvaux

Meditace, které vede pro papeže a kurii, nesou název Osvětleni skrytou slávou a zkoumají křesťanskou zkušenost jak v její idealistické, tak realistické rovině.

Sv. Bernard podle něj může být „idealistickým“ průvodcem postní doby – dobrým a moudrým společníkem pro každého, kdo se vydává na postní exodus od sobectví a pýchy a touží po autenticitě s pohledem upřeným na Boží lásku.

Přestože Bernard někdy zaujímal „rigidní postoje spojené s prudkostí“, Varden ho charakterizuje jako „skutečně pokorného člověka, plně oddaného Bohu, schopného něžné laskavosti, pevného přítele – dokonce schopného smířit se s bývalými nepřáteli – a přesvědčivého svědka Boží lásky. Byl a zůstává fascinující.“

Celý rozhovor s biskupem Erikem Vardenem pro Priest Podcast naleznete níže.

Zdroj: National Catholic Register