Papež Lev při generální audienci: Liturgická modlitba je místem setkávání s Bohem

Po červencové přestávce se papež Lev XIV. ve středu 5. srpna vrátil k pravidelným generálním audiencím ve vatikánské bazilice sv. Petra. Pokračoval v sérii katechezí věnovaných konstituci Druhého vatikánského koncilu Sacrosanctum concilium (SC) a v návaznosti na List Efesanům (Ef 6,18–19) se zaměřil na modlitbu v životě celé církve, především na liturgii hodin.

Lev XIV. připomněl, že Koncil o veškerém liturgickém dění církve hovoří jako o modlitbě, což „dalo směr a orientaci liturgické reformě“, pro niž se stala klíčovým pojmem „činná účast věřících“. Liturgie je, zdůraznil papež Lev, „místem setkávání (…) skrze Krista, s Kristem a v Kristu“ v modlitbě, kterou „Kristus spolu se svým Tělem přednáší Otci“ (SC 84).

Papež Lev se v této souvislosti odkázal na slova svého předchůdce, sv. Pavla VI., s nimiž tento papež uzavřel první zasedání Koncilu: „Čestné místo náleží bezvýhradně Bohu; náš prvořadý úkol je přednášet mu své modlitby; liturgie je prvotním zdrojem oné božské výměny, v níž dostáváme podíl na Božím životě, a první školou pro naši duši.“ (promluva ze 4. prosince 1963)

Právě sv. Pavel VI. si velmi intenzivně přál, aby „liturgie hodin“ neboli Denní modlitba církve „prostoupila do hloubky veškerou křesťanskou modlitbu, oživovala ji, vedla a stala se jejím vyjádřením“, připomněl Lev. XIV. S odkazem na liturgickou konstituci doplnil, že právě takto Kristus „shromažďuje kolem sebe celé lidské společenství, aby spolu s ním zpívalo tento božský zpěv chvály“ (SC 83). Kristus „se modlí za nás jako náš kněz, modlí se v nás jako naše hlava a my se modlíme k němu jako ke svému Bohu“, citoval papež Lev sv. Augustina.

Liturgie hodin, dodal Lev XIV., se může stát vítanou příležitostí pro všechny, kdo se chtějí naučit modlitbě, včetně katechumenů, a vynikající cestou k posvěcení každodenního života všech pokřtěných i křesťanských společenství ve všech částech dne – „ráno, v poledne, při západu slunce i za noci“. Slavení každé liturgické hodiny je „úkonem naděje, kdy v průběhu našeho pozemského putování s celou církví bdíme v očekávání slavného příchodu Páně“.

Audienci pak papež Lev zakončil pozdravy některým skupinám poutníků z různých jazykových prostředí. Po modlitbě Otče náš v latině udělil všem přítomným požehnání.

zdroj: vatican.va