Architekt Marek Štěpán představí v Ostravě knihu o sakrální architektuře

Málokterý architekt zanechal v sakrálních stavbách novodobého Česka tak výraznou stopu jako Marek Štěpán. Za tři nejvýraznější jmenujme novostavby kostelů v Ostravě-Zábřehu, Sazovicích a Brně-Lesné. Třicet let vstupů Marka Štěpána do sakrálního prostoru, vizí i neuskutečněných návrhů mapuje nová publikace SAKRAL 1991-2021, kterou Marek Štěpán představí také v Ostravě.

Fotogalerie

2

Setkání se uskuteční v pondělí 1. prosince od 18 hodin v prostorách cafe&baru Studia G na Chelčického ulici v Moravské Ostravě. Na úvod zazní zamyšlení biskupa Martina Davida, knihu představí její editor Rostislav Koryčánek, s hudebním vstupem přijde Petr Čichoň. Naváže diskuze o sakrální architektuře se zástupci odborné veřejnosti.

SAKRAL (1991-2021)

V Nakladatelství VUTIUM vychází publikace Marek Jan Štěpán. SAKRAL (1991–2021) představující sakrální stavby Marka Štěpána uplynulých třiceti let. I když portfolio architekta je mnohem pestřejší, veřejností je vnímán převážně jako architekt kostelů. Za své stavby a rekonstrukce kostelů posbíral celou řadu uznání, včetně mezinárodních. Bohatě vypravená publikace dokumentuje dvanáct sakrálních staveb a rekonstrukcí vzniklých v letech 1991–2021. Časový rámec výčtu udává kostel na Lesné v Brně, kterým kniha začíná i končí. V roce 1991 zvítězil Marek Štěpán se svou diplomovou prací v soutěži na duchovní a pastorační centrum pro sídliště Lesná, ale z realizace tehdy sešlo. Realizoval se až jeho druhý projekt, podle nějž vznikl dnešní kostel zasvěcený blahoslavené Marii Restitutě. Marek Štěpán vystudoval v letech 1985–91 obor novotvar v historickém prostředí a teorie architektury na Fakultě architektury VUT. Jak v úvodu knihy zmiňuje historik a teoretik architektury Vladimír Šlapeta, měl štěstí, že se ho v prvních letech studia ujal pedagog Jaroslav Drápal, který mu otevřel cesty k úvahám o prostorových strukturách a jejich významu pro sakrální architekturu. Poté co založil vlastní architektonicky atelier, nalezl Štěpán těžiště své tvorby právě v oblasti, která v pragmaticky orientovaném 20. století ztrácela na významu. Marek Štěpán svým celoživotním tvůrčím úsilím dokazuje, že návrat k sakrální architektuře – stavbě chrámu – může být nejvyšším posláním uměleckým. Retrospektiva sakrální tvorby Marka Štěpána představuje vedle provedených staveb i nerealizované projekty a vize, typologické variace liturgického prostoru na řadě vlastních i historických příkladů. Nechybí zde ani řada vlastnoručních skic, které čtenáři poodhalí způsoby architektonického myšlení kreativního tvůrce v dnešní přetechnizované digitální době. Z tohoto hlediska je publikace důležitá i pro výchovu příští generace architektů, které se Marek Štěpán věnuje na své alma mater.