Benedikt XVI.: Buďte si vzájemně oporou

Papež Benedikt XVI. odjel včera odpoledne (12. 5. 2010) během druhého dne své pastorační návštěvy Portugalska z Lisabonu do Fatimy, kde navštívil kapli Zjevení, účastnil se modlitby nešpor a požehnal pochodně světelného procesí. Promluvy najdete v přílohách k článku.

Lisabon, Fatima: Odpoledne v 15.45 hodin se Svatý otec rozloučil s apoštolskou nunciaturou a odjel na mezinárodní letiště Portela v Lisabonu, odkud pokračoval helikoptérou do Fatimy. Po přistání přivítal papeže biskup diecéze Leiria-Fatima Mons. Antonio Augusto dos Santos Marto, starosta města a další místní veřejní činitelé. Poté odjel do kaple Zjevení, kde se pomodlil před soškou Panny Marie, pro kterou z Říma přivezl zlatou růži. Následovala modlitba nešpor s kněžími, řeholníky a řeholnicemi, seminaristy a jáhny v kostele Nejsvětější trojice. V promluvě Benedikt XVI. na začátku poděkoval za přijetí a řekl: 'Dovolte mi, abych vám otevřel srdce a řekl vám, že hlavní starostí každého křesťana, zvláště zasvěcené osoby a služebníka oltáře, musí být věrnost, oddanost vlastnímu povolání učedníka, který chce následovat Pána. Věrnost v čase se nazývá láska; důsledná, pravá a hluboká láska ke Kristu Knězi.' Také zdůraznil, že mezi všemi údy Kristova Těla existuje hluboká solidarita: není možné milovat Krista a nemít rád jeho bratry.' A v souvislosti s končícím Rokem kněží připomněl, že právě pro spásu bratří 'se chtěl Jan Maria Vianney stát knězem'. Také hovořil o tom, jak důležité jsou vzájemné vztahy: 'Věrnost vlastnímu povolání vyžaduje odvahu a důvěru, ale Pán také chce, abyste dovedli spojit své síly. Buďte si vzájemně oporou a bratrsky se podporujte. Společné chvíle modlitby a studia, sdílení nároků života a kněžské práce jsou nezbytnou součástí vašeho života.'
Na závěr modlitby nešpor zasvětil Svatý otec kněze Neposkvrněnému srdci Panny Marie. Potom papež povečeřel v soukromí v domě Naší Paní Karmelské.
Večer ve 21.30 hodin ještě papež požehnal před svatyní pochodně procesí a o významu světla, které symbolizují, hovořil ve své promluvě: 'Avšak ani Maria, ani my nemáme vlastní světlo: dostáváme jej od Ježíše. Jeho přítomnost v nás obnovuje tajemství a poukazuje na hořící keř, který kdysi na hoře Sinaj upoutal Mojžíše a nepřestává přitahovat ty, kteří v nás postřehnou zvláštní nehasnoucí světlo.' Po modlitbě růžence odešel papež opět do domu Naší Paní Karmelské.