Naše společnost je velmi charitativní

Na téma solidarita, charitní a charitativní činnost hovořili hosté kulatého stolu, který 8. 12. 2010 pořádalo Tiskové středisko České biskupské konference.
Publikováno: 8. 12. 2010 19:10

Praha: Pozvání ke kulatému stolu nazvanému "Je charitní činnost jen útěchou vlastního svědomí?" přijali odborníci v této oblasti: prof. Lubomír Mlčoch z Institutu ekonomických studií FSV UK, Ing. Oldřich Haičman, ředitel Charity ČR, a P. Jaroslav Brož z Katedry biblických věd KTF UK, duchovní rádce Misionářek lásky (sestry Matky Terezy).

Prof. Lubomír Mlčoch svůj příspěvek zarámoval desetiletím dvou světic: v roce 2011 si budeme připomínat 800 let od narození sv. Anežky České a o deset let později stejné výročí sv. Zdislavy. Obě tedy žily ve stejné době, obě pocházely z význačných šlechtických rodů a obě pomáhaly chudým. Při analýze stavu současné společnosti vychází prof. Mlčoch ze školy  italských intelektuálů Stefana Zamaniho a Luigina Bruniho, kteří naši moderní průmyslovou společnost označují jako dichotomickou. Na jedné straně trh strádá nedostatkem dárcovství a na druhé sociální stát a jeho služby jsou chladné. Proto má ve společnosti významnou roli charita, která ale musí mít duchovní rozměr. Sv. Štěpán, kterého prof. Mlčoch považuje za "šéfa" první charity, se totiž stal mučedníkem jako svědek víry, a ne za svou charitativní činnost. Profesor Mlčoch také připomněl sociální encykliky i fakt, že se sociální nauka v našich zemích rozvíjela už před první velkou encyklikou Rerum novarum Lva XIII. (1891) v tzv. Borských tezích, uveřejněných před 125 lety v Boru u Tachova. Dnes je podle něj závažnou hrozbou nedostatečné zabezpečení sociálních služeb, proto nejvýznamnějším statkem jsou lidé ochotni ke službě, a když ti budou, pak se najdou i finanční prostředky pro realizaci služby. Zdůraznil i význam osobní angažovanosti každého člověka: "Pokud nebudeme konat sociální apoštolát, vyschne nám mícha."

Ředitel Charity ČR Ing. Mgr. Oldřich Haičman ve svém příspěvku shrnul více než 90-letou historii katolické charity u nás. Vznikla v roce 1918 a od tohoto roku sdružovala dobročinná zařízení církevních organizací. Na Moravě je dnes rozvinuta více než v Čechách, což je odrazem odlišné religiozity v obou regionech. Kromě zakladatele charity sv. Vincenta z Pauly, na jehož svátek 27. září připadá i Den charity, která se v tento den prezentuje nejrůznějším způsobem široké veřejnosti, zmínil i vzory v našich dějinách – sv. Ludmilu, sv. Anežku, sv. Zdislavu, sv. Hedviku a sv. Alžbětu. Struktura charity je složitá a rozmanitá, přes (arci)diecézní po oblastní, městské i farní charity. Zřizovatelem charity je Římskokatolická církev, má 207 právních subjektů, 6500 stálých zaměstnanců, 6000 stálých dobrovolníků a 50 000 dobrovolníků zapojených do Tříkrálové sbírky. Základním principem práce charity je, že pomáhá všem bez rozdílu vyznání, politické příslušnosti a barvy pleti. Každá charita má řešit největší nouzi v dané oblasti, pomáhat při živelných pohromách a také v zahraničí. Charita ČR je členem Caritas Internationalis, která sdružuje 162 charit na celém světě. Dalším velkým projektem je Adopce na dálku. V počtu adoptivních rodin, kterých je v současné době 20 000, je ČR na 1. místě v Evropě. Charita vlastně svou činností nahrazuje péči rodiny, protože chybí sousedská a rodinná výpomoc. Proto Charita vyvíjí osvětovou činnost a učí tomuto rozměru vzájemných vztahů v místech působiště. Snaží se působit i na vlády, politiky, na místní, obecní a krajská zastupitelstva ve prospěch podpory charitativní služby. Charita je tak de facto advokátem chudých. Ekonomická krize způsobuje, že v sociálních zařízeních je o 30% víc klientů. Společnost má jistě šetřit, ale podle ing. Haičmana by se chudí lidé neměli propadat ještě níž.

Hlavní linie spirituality sester Misionářek lásky (sester Matky Terezy) představil P. Jaroslav Brož, který s nimi spolupracuje posledních 8 let pravidelně tím, že jim poskytuje duchovní službu, potřebné vzdělávání i službu chudým. Za datum počáteční inspirace se považuje 10. září 1946, kdy Matka Tereza odjela na duchovní cvičení a odpočinek do Himalájí a zaslechla vnitřní hlas: "Pojď, buď mým světlem." Chápala tato slova jako výzvu Ježíše, aby ho přinesla tam, kam ho ještě nikdo nepřinesl. Hlavní poslání sester je tedy misionářské (Cokoli jste učinili těm nejmenším, mně jste učinili… Mt 25), tedy tišit Ježíšovu žízeň po lásce a duších. Život sester se odvíjí mezi dvěma póly – Ježíš v eucharistii a Ježíš v těch nejchudších. Spiritualita sester spočívá na třech pilířích: milující důvěře, úplné oddanosti a radostnosti. V roce 2004 měly sestry ve 130 zemích pěti světadílů 710 domů. Dnes ve světě působí na 5500 aktivních sester. V České republice mají sestry dům v Praze a v Ostravě. Působí i v rozvinutých zemích, protože kromě materiální chudoby existuje také chudoba emocionální, hlad po lásce. Lidé trpí tím, že jsou osamoceni, nemilováni, zanedbáni. Kritériem činnosti sester je vyhledávání těch nejpotřebnějších. Chodí do ulic, na nádraží, pod mosty i do kanálů. Tam potřebné ošetří, přinesou jim jídlo a zvou je k nim domů. V létě do jejich domu v Praze přichází asi stovka lidí a v zimě 180-200 osob najednou. Z  chudých se již vykrystalizovala skupinka asi 40 osob, které se se sestrami účastní eucharistické adorace a společně se modlí. Služba sester je nezištná a horlivá, jakoukoli protislužbu ze strany potřebných zdvořile odmítají.

Po příspěvcích hostů se rozvinula diskuse. Jedna z otázek se týkala věrohodnosti různých dobročinných institucí. Důležité je znát jejich skutečnou činnost. Dobrým pomocníkem může být server www.darujspravne.cz, jehož zřizovatelem je Fórum dárců. Charita využívá z příjmů 5% na chod organizace, propagaci a organizaci sbírek. V Německu je to 7%, jinde až 10%, což je ještě považováno za eticky únosné. Z diskuse dále vyplynulo, že v ČR chybí individuální terénní pracovníci na ulicích, přitom jejich služba je velmi potřebná. Celkově je naše společnost ale velmi charitativní. Úspěch Adopce na dálku je založen na konkrétním vztahu a možnosti komunikace. Ing. Haičman ještě zdůraznil, že pomoc musí být velmi citlivá, musí respektovat osobnost příjemce služby i kulturu prostředí, v němž žije. Upozornil na nebezpečí "charitativní kolonizace" ve světě, kdy si dárce klade nároky, které neodpovídají místním zvyklostem.

Soubory ke stažení

velikost 11 556 KB

Související články

Další aktuality

Červená středa – připomínka pronásledovaných za víru – již zítra

Mezinárodní iniciativa Červená středa se letos v České republice uskuteční 25. listopadu již potřetí. Program v Praze začne konferencí v Karolinu o pronásledování pro víru ve světě, po ní bude následovat společná křesťansko-židovská modlitba a průvod kolem tří červeně nasvícených budov. Symbolem této iniciativy je nasvícení významných budov na červeno, což odkazuje na utrpení pronásledovaných pro víru. Akci organizuje společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví v ČR, Federací židovských obcí v ČR a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku.
24.11.2020

Vyjádření Stálé rady ČBK k situaci kolem Rady České televize

Přinášíme vyjádření Stálé rady ČBK k situaci ohledně Rady České televize:
24.11.2020

Ekumenická rada církví zvolila generálního sekretáře

Valné shromáždění ekumenické rady církví na svém jednání dnes, 24. 11. 2020, zvolilo generálním sekretářem na další čtyři roky Petra Jan Vinše.
24.11.2020

Papež lékařům: Jste neoslavovanými hrdiny pandemie

Papež František prostřednictvím krátkého videa oslovil lékaře a ošetřovatele ve svojí vlasti u příležitosti tamějšího Dne ošetřovatelů (21.11.) a Dne lékařů (3. 12.), připadajích na tyto dny.
24.11.2020

P. Stanislav Přibyl zve na Červenou středu

„Náboženská svoboda, svoboda vyznání, je sice základní lidské právo, ale není zdaleka samozřejmostí,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Proto si oběti pronásledování pro víru ve světě připomeneme již tuto středu, na Červenou středu, 25. listopadu.
24.11.2020