Arcibiskup Přibyl: Svornost neznamená stejné názory, ale vědomí, že patříme k sobě

Ve Staré Boleslavi se v pondělí 28. září uskutečnila Národní svatováclavská pouť. Hlavním celebrantem a kazatelem slavnostní bohoslužby na Mariánském náměstí byl pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Spolu s ním koncelebrovali někteří čeští a moravští biskupové a řada kněží. Pouti se poprvé zúčastnil také nový apoštolský nuncius v České republice, arcibiskup Eugene Martin Nugent.

Fotogalerie

6

Do Staré Boleslavi dorazila v neděli večer lebka svatého Václava, která je po většinu roku uchovávána v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Stejně jako v loňském roce byla převezena ve speciální klimatizované schránce a po dobu pouti je vystavena v kryptě svatých Kosmy a Damiána v bazilice svatého Václava. Letos měli poutníci poprvé možnost vidět také novou stříbrnou hermu svatého Václava s jeho relikvií, která byla během bohoslužby umístěna přímo na oltáři.

Arcibiskup Stanislav Přibyl předsedal hlavní bohoslužbě Národní svatováclavské pouti poprvé jako pražský arcibiskup. Brzy ráno se také připojil k tradiční pěší pouti z pražských Kyjí do Staré Boleslavi.

V úvodu svého kázání připomněl spojení Prahy, kde jsou v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha uloženy ostatky českého patrona, se Starou Boleslaví, místem jeho mučednické smrti. Věnoval se rovněž odkazu svatého Václava pro současnou českou společnost. Vyzdvihl jeho víru, odpovědnost, politickou prozíravost i schopnost hledět za hranice vlastních zájmů a okamžitého prospěchu.

„Každá společnost potřebuje vědět tři věci: odkud jsme přišli, kde jsme a kam chceme jít. Kdo neví, odkud přišel, snadno ztratí svou identitu. Kdo si nepřizná, kde skutečně je, začne si o sobě vyprávět pohádky. A kdo neví, kam jde, může sice běžet velmi rychle, ale vůbec ne správným směrem,“ uvedl arcibiskup Přibyl.

Připomněl, že k českým dějinám neoddělitelně patří křesťanství, které po staletí formovalo chápání lidské důstojnosti, odpovědnosti za slabé, odpuštění, svědomí i služby veřejnosti. Zároveň zdůraznil, že křesťanská víra nemůže zůstat pouze kulturní vzpomínkou.

„Církev není muzeum a křesťan není kustod minulosti. Víra musí být živá,“ řekl. Křesťané podle něj mají být věrohodnými svědky evangelia, kteří přinášejí pokoj tam, kde je neklid, naději tam, kde převládá únava, a pravdu, která se nestává zbraní proti druhému člověku.

Příběh násilné smrti svatého Václava arcibiskup označil za varování před situací, kdy nesouhlas přeroste v nenávist a z protivníka se stane nepřítel, jemuž již není přiznávána čest ani lidská důstojnost. Zdůraznil proto význam pravdy, milosrdenství, odpuštění a společenské důvěry.

„Svornost neznamená, že máme všichni stejné názory. Znamená, že kvůli rozdílným názorům nepřestáváme patřit k sobě,“ uvedl arcibiskup Přibyl. Představitelům politické a veřejné moci zároveň připomněl, že moc je člověku svěřena pouze na určitý čas a že lidé nejsou vlastníky země, ale jejími služebníky a správci, kteří ji mají předat dalším generacím pokud možno v lepším stavu.

V závěru kázání arcibiskup Přibyl požádal svatého Václava o přímluvu za českou zemi, aby byla domovem lidí, kteří si váží zděděných hodnot, pravdivě vnímají přítomnost a mají odvahu společně hledat cestu do budoucnosti.

Slavnostní bohoslužby se zúčastnili také představitelé veřejného, církevního a společenského života. Prezident republiky Petr Pavel zaslal zdravici, která byla přečtena v úvodu bohoslužby a v níž připomněl význam odpovědnosti za zemi i za dědictví předchozích generací.

Slavnostní bohoslužba byla zakončena modlitbou k Palladiu země české, kterou pronesl předseda ČBK, olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. 

Celé kázání arcibiskupa Přibyla je k dispozici v příloze.