Belgické překvapení – nárůst křtů dospělých

Katolická církev v Belgii již několik let zaznamenává zvýšený zájem o křest ze strany dospělých žadatelů. Krom toho přibývá i „matrikových katolíků“, kteří v dospělosti nacházejí novou cestu k aktivnímu životu s církví.

Belgie byla obvykle pokládána za tradičně katolickou zemi, v níž křesťanství a církev tvoří součást všeobecného kulturního pozadí, ovšem která podléhá dlouholeté sekularizaci, „odnáboženštění“. Nejnápadnější je, že za poslední půlstoletí dochází k velkému poklesu zájmu o křest dětí.

V současnosti tvoří pokřtění katolíci přibližně polovinu z 12 milionů obyvatel Belgie, jen zhruba 173 tisíc z nich patří mezi pravidelné účastníky nedělních bohoslužeb. Za rok 2024 bylo v Belgii pokřtěno 30 tisíc dětí.

V uplynulých deseti letech však překvapivě roste počet dospělých žadatelů o křest. Letos o Velikonocích bude v Belgii pokřtěno 689 katechumenů. Pro srovnání, loni to bylo 534 dospělých a roku 2016 jen 229. Čísla rostou jak ve frankofonní (valonské) části, tak ve vlámských oblastech, stejně jako v bilingvním Bruselu – jen v bruselském vikariátu se letos na křest připravuje 152 dospělých.

Poněkud odlišná je situace na flanderském venkově, kde je stále ještě větší zájem o křest dětí. Zde však přibývá těch, kdo byli pokřtěni jako děti, později se s církví rozešli, v dospělosti se však k životu z víry vracejí.

Katolická církev v Belgii sleduje tento vývoj s opatrnou nadějí. Zda lze podstatný nárůst v posledních letech pokládat jen za krátkodobý vrchol, nebo za trvalejší trend, zatím nelze s jistotou říci. Ukazuje se však, že podoba křesťanství se v Belgii (a v západním světě vůbec) mění: posouvá se od „kulturního“ či „folklorního“ křesťanství ke křesťanství vědomé volby, od církve zvykové k církvi přesvědčených, od víry předávané „od kolébky“ k víře na základě osobního rozhodnutí.

zdroj: zenit.org