Biskup Holub: Vzpomínka na zemřelé je také chvílí vděčnosti a naděje

Vzpomínka na ty, kteří už nejsou mezi námi, nemusí být jen chvílí smutku. Může být také příležitostí k vděčnosti, naději a uvědomění, že naši blízcí zůstávají součástí našich životů. Právě k takovému zastavení zve setkání Svíce pro naše zemřelé, které se uskuteční 2. listopadu od 18 hodin v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni.

Proč je důležité vzpomínat? Co nám může pomoci, když se vyrovnáváme se ztrátou někoho blízkého? A jaký význam má zdánlivě obyčejná zapálená svíčka? Nad těmito otázkami se zamýšlí plzeňský biskup Tomáš Holub. 

Vzpomínka jako projev vděčnosti 

Každý z nás má ve svém životě někoho, na koho s láskou vzpomíná. Rodiče, prarodiče, přátele nebo další blízké, kteří nás provázeli částí našeho života a zanechali v něm nesmazatelnou stopu. Podle biskupa Tomáše není vzpomínání pouze návratem do minulosti. Je také připomínkou toho, jak zásadním způsobem jsou naše životy spojeny s těmi, kteří zde byli před námi.  

„A tak je to chvíle vděčnosti za to, že můžeme žít život právě proto, že někteří ho žili před námi, třeba i za mnohem těžších podmínek než my sami,“  připomíná biskup. Pro křesťany má vzpomínka na zemřelé ještě další rozměr. Víru, že smrtí život nekončí a že se s těmi, které jsme milovali, znovu setkáme. Společná zastavení však mohou být blízká i lidem, kteří svou naději nacházejí jinde. 

Bolest, kterou nemusíme nést sami 

Ztráta blízkého člověka patří k nejtěžším životním zkušenostem. Ne vždy na ni existují slova a ne vždy je potřeba je hledat. „Bolest je věc, nebo spíše skutečnost, kterou jsme pozváni nést společně,“ říká biskup Tomáš. Právě blízkost druhého člověka může být v těžkých chvílích důležitější než dobře míněná rada. Obejmout někoho, utřít mu slzu nebo mu prostě jen být nablízku. I to jsou způsoby, jak si můžeme navzájem pomoci. 

A co by otec biskup řekl člověku, který právě někoho ztratil? 

„Já bych s člověkem, který prožívá tuto bolest, nejprve mlčel. A pak bych snad poskytoval svoji naději, že život smrtí nekončí a že se s těmi, které jsme měli rádi, opět setkáme." 

Světlo silnější než tma 

K podzimnímu vzpomínání na zemřelé neodmyslitelně patří zapalování svíček. Malý plamínek je symbolem vzpomínek, ale také světla, které přetrvává i uprostřed temnoty. Pro biskupa Tomáše má zapálená svíčka hluboký duchovní význam. Připomíná mu velikonoční svíci – paškál, který je symbolem Kristova vzkříšení.  

„Je znamením, že Světlo nikdy není pohlceno temnotou, že Život nikdy není pohlcen smrtí a že zlo nemůže přemoci Dobro.“  Právě naděje, vděčnost a vzájemná blízkost jsou myšlenkami, které by si podle biskupa měli lidé ze společného setkání odnést. „Chci, aby si odnesli Světlo v srdci. Světlo, které je silnější než tma, která vzniká při loučení." 

Přijďte zapálit svíci a zavzpomínat 

Setkání Svíce pro naše zemřelé se uskuteční v pondělí 2. listopadu 2026 od 18 hodin v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni.  Je pozváním pro všechny, kteří chtějí na chvíli zpomalit, vzpomenout na své blízké zemřelé a zapálit za ně svíčku. Protože vzpomínat neznamená jen ohlížet se zpět, ale také s vděčností uchovávat to, co nám naši blízcí předali.