Biskup Martin David na půlnoční: „Vánoční noc není noc hotových odpovědí“

Při půlnoční mši svaté v ostravské katedrále Božského Spasitele lidé zaplnili snad každý kousek volného místa. Prostor mezi lavicemi a presbytářem obsadili hudebníci, kteří slavení liturgie přispěli Rybovou Českou mší vánoční.

Fotogalerie

17

Biskup Martin David v promluvě podotkl, že kdyby šlo jen o „Rybovku“ nebo jiné tradice, Vánoce by se do dnešních dnů nezachovaly. „Kdyby šlo jen o hezký příběh, dávno by nás omrzel. Kdyby šlo jen o tradici, časem by vybledla. Ale tenhle příběh se nás něčím dotýká. Možná ne vždycky stejně, možná ne vždycky jasně – ale dotýká se nás,“ poznamenal biskup a dodal, že zvěst o Ježíšově narození od počátku mířila k srdci každého příjemce. „Anděl říká pastýřům: Narodil se vám Spasitel. Neříká: narodil se světu. Neříká: narodil se vyvoleným. Říká: Narodil se vám.“

Účastníci bohoslužby se pak mohli zamyslet nad tím, co pro ně znamená ono „nám, nám narodil se“ z vánoční písně Narodil se Kristus Pán. Biskup Martin poukázal, že Ježíš nepřichází na svět jako kontrola z nebes, ale jako dar:

„Dítě v jeslích není přikázáním ani hrozbou. Není testem, který musíme složit. Dítě v jeslích se nikomu nevnucuje. Je prostě darováno. A dar se dá přijmout – nebo také odmítnout.“

Ježíš tedy na svět přichází, aby se dal. A s Kristem tak může každý člověk vstoupit do blízkého vztahu, pokračoval biskup Martin s tím, že důležitý je první krok, byť možná váhavý:

„Pastýři mohli zůstat u stád. Nikdo by jim to nevyčítal. Ale oni se zvedli a šli se podívat. Možná právě to stačí jako první krok: nezavrhnout, neodmítnout, ale jít se podívat blíž.“

Ježíš se „nám“ podle biskupa může narodit tehdy, když žijeme (byť nedokonale) to, co svým životem ukazoval:

• učil odpouštět, i když by bylo snazší zavřít dveře;
• učil vidět člověka, tam, kde ho druzí přehlížejí;
• přinášel naději, a ukazoval, že každý z nás může být nositelem světla pro druhé;
• přinášel pokoj, protože učil, že skutečný pokoj není jen absence konfliktu ale stav srdce

„Pokud tyto věci bereme vážně, pak už nejde jen o příběh,“ podotkl biskup na konci vánoční promluvy. „Pak se Vánoce dotýkají našeho života – našich vztahů, rozhodnutí, způsobu, jakým se díváme na druhé.“ Vánoce totiž nejsou nocí hotových odpovědí, ale časem, kdy se rodí něco nového – křehce ale skutečně.