Biskup Martin se spolužáky děkoval za dvacet pět let kněžství

Stříbrné výročí kněžského svěcení letos slaví ti, kteří ho přijali v Jubilejním roce 2000. Ostravsko-opavská diecéze měla tehdy velmi početný novokněžský ročník, ke kterému patřil i dnešní biskup Martin David. Ke spolužákům z olomouckého semináře se v úterý 24. června na společnou oslavu přidali i další kněží působící v ostravsko-opavské diecézi, kteří kněžské svěcení přijali ve stejnou dobu na jiných místech.

Fotogalerie

2

Biskup Martin svým spolužákům na úvod mše svaté řekl: „Vítám všechny, kteří tady před 25 lety leželi na podlaze katedrály, i ty, kteří leželi někde jinde, protože jubilantů pětadvacátníků máme v diecézi více,“ zmínil s narážkou na část obřadu kněžského svěcení, kdy kandidáti kněžství leží na zemi. „Podlaha v katedrále tehdy byla jiná a i my jsme za 25 let jiní. Bůh nás proměnil ve službě, ve které jsme. Díky tomu, že jsme ve službě, skrze nás rozdává dary. Za to vše chceme děkovat. Ale také litovat okamžiků, kdy jsme byli služebníky neužitečnými nebo nepoužitelnými. Když jsme chtěli sloužit sobě a své slávě,“ podotkl před úkonem kajícnosti.

V životě se stále učíme

Pozvání stát se kazatelem při této slavnosti přijal P. Vojtěch Šíma, někdejší rektor Arcibiskupského kněžského semináře. Ten do semináře nastoupil, když byli současní jubilanti v 5. ročníku studia. „Člověk se stále učí: například být otcem, být matkou. Když se žena stane matkou, musí se stále učit jí být. A tak se učíme i my kněží – být tím, kým jsme,“ řekl na úvod kázání a zavzpomínal na to, jak jej při nástupu do semináře provázely obavy. „Přišel jsem se učit a vím, že jsem tehdy dělal také chyby. Jsem rád, že tyto ´stříbrné hochy´ mé působení nezviklalo. Ona zde ale působí jiná režie – režie Boží. Ta nedělá chyby,“ zahájil svou promluvu.

„Kněžství je záležitost Ježíše Krista a má nám jít především o Něj. Vnímáme to takto? Pokud ne, poznáme to většinou podle toho, že si hledáme své zájmy a záliby a postupně se do života vkrádá nespokojenost.“ (P. Vojtěch Šíma)

Šíma v kázání zdůraznil, že klíčové místo v životě kněze musí mít vztah s Kristem. „Jestliže jsem s ním, nemohu si kněžství privatizovat. Kněžství je záležitost Ježíše Krista a má nám jít především o Něj. Vnímáme to takto? Pokud ne, poznáme to většinou podle toho, že si hledáme své zájmy a záliby a postupně se do života vkrádá nespokojenost. Nespokojenost se sebou samým, s lidmi okolo a místem, kde působím. Pak nastupuje kritika všeho a všech. Problém je ovšem ve mně, protože nežiji Kristovým kněžstvím, ale zřejmě jeho karikaturou,“ řekl svým někdejším bohoslovcům P. Šíma. V závěru vyzval kněze, aby obnovili svůj vztah s Kristem a poděkovali mu, že je povolal..

„Zde jsem!“

Na závěr mše svaté generální vikář Jan Czudek postupně představil všechny jubilanty, kteří povstali a jako při svěcení před 25 lety řekli: „Zde jsem!“.

Postupně tedy povstali biskup Martin David, P. Roman Czudek (generální sekretář ČBK), P. Miroslaw Brutkowski (Albrechtičky), P. Mariusz Banaszczyk (Frenštát pod Radhoštěm), P. Dariusz Jędrzejski (Bílovec), P. Petr Rak (Hlučín), P. Adam Kasperek (Brušperk), P. Adam Małek (Opava-Komárov), P. Miroslav Horák (Vrbno pod Pradědem), P. Petr Kuník (Odry), P. Petr Knapek (Oldřišov), P. Lucjan Lasoń (Petřvald), P. Leslaw Mazurowski (Bolatice) a P. Marek Jargus (Ostrava-Radvanice). Na dálku svůj ročník pozdravili P. Kazimír Buba, P. Bronislaw Wojnar a P. Vladimír Schmidt. Spolu s kněžími do katedrály přišli také někteří farníci z jejich farností nebo pracovníci ostravsko-opavského biskupství. Biskup Martin David pak poděkoval za všechny modlitby za kněze. „Naše povolání je neseno modlitbami. Jsme vděční za dvacet pět let kněžství i modlitbu každého z vás.“

Padesát let kněžství P. Vojtěcha Šímy

Svou pozornost všichni upřeli k jinému gratulantovi – P. Vojtěchu Šímovi, který si v sobotu 28. června připomene padesáté výročí kněžského svěcení. Osobní poděkování pronesl biskup: „Milý Vojtěchu. Děkuji, že jsi přijal pozvání k nám. Já osobně jsem rád, že se naše životní cesty potkaly. Věřím, že nejen pro mě budeš navždycky příkladem obětavého a pokorně sloužícího kněze. Děkuji za dnešek a padesát let tvé kněžské služby.“