Biskup Přibyl: Pravda v křesťanském pojetí není kyj, ale světlo

Ve středu 15. října se v prostorách františkánského kláštera v Praze uskutečnilo pravidelné každoroční setkání zástupců médií a komunikačních pracovníků s biskupem - delegátem pro sdělovací prostředky ČBK, litoměřickým biskupem Stanislavem Přibylem. Přinášíme plné znění jeho promluvy.

Pravda v křesťanském pojetí není kyj, ale světlo

Vážení novináři, milí pracovníci médií,

děkuji vám, že jste přijali pozvání k tomuto setkání. Jako biskup – delegát pro média České biskupské konference k vám chci nyní promluvit s úctou a vděčností. Každý den nesete těžké břemeno odpovědnosti: přinášet ověřené informace, klást kompetentní otázky, otevírat veřejnou debatu a chránit prostor pro pravdu. Děláte to často v časovém presu, pod tlakem emocí i zájmů, a přesto s vědomím, že vaše práce se dotýká života celé společnosti. Děkuji vám za tuto službu.

Církev si uvědomuje, že bez médií by nebyla schopna věrohodně sdílet evangelium v dnešním světě. Potřebujeme vás – vaši profesionalitu, smysl pro fakta, cit pro slovo i obraz. A současně víme, že komunikace je víc než přenos dat: buduje důvěru, vytváří vztahy, léčí rány i rozdělení. Papež Lev XIV. připomíná, že „mír je především dar… Je to však dar činný a náročný… Mír se buduje v srdci a ze srdce tím, že odstraňujeme pýchu a touhu po odvetě a pečlivě volíme slova.“ (Projev k diplomatickému sboru, 16. května 2025).

V srdci novinářského povolání je proto hledání pravdy. Bez ní komunikace ztrácí svůj základ. Jak říká papež Lev XIV.: „Skutečně pokojné vztahy nelze budovat… bez pravdy. Tam, kde slova nabývají dvojznačných a ambivalentních významů a kde se nekontrolovaně prosazuje virtuální svět se svým pozměněným vnímáním skutečnosti, je těžké budovat autentické vztahy, protože chybějí objektivní a reálné předpoklady komunikace.“ (tamtéž) Tato věta je pro novinářskou etiku téměř krédem. Povzbuzuje nás k přesnému jazyku, k jasným pravidlům ověřování a k práci s kontextem, nikoli se senzací.

Když Svatý otec vysvětloval volbu svého jména, připomněl Lva XIII. a jeho průlomovou sociální encykliku Rerum novarum. Připojil k tomu diagnózu současnosti: „V naší době… rozvoj v oblasti umělé inteligence klade nové výzvy pro obranu lidské důstojnosti, spravedlnosti a práce.“ (Projev ke kardinálskému sboru, 10. května 2025) Vy, kdo zprostředkováváte informace o technologiích a jejich dopadu a současně s jejich pomocí, jste tak na první linii ochrany člověka — proti manipulaci, dezinformacím i proti redukci lidské osoby milované Bohem na soubor dat či statistický údaj.

Dovolte mi tři krátké prosby.

První: služme pravdě s odvahou i pokorou. S odvahou nazývat věci pravými jmény, a s pokorou korigovat chyby. Pravda v křesťanském pojetí totiž není kyj, ale světlo. Někdy to znamená nepodlehnout tlaku rychlosti; jindy odolat vlastní bublině. Prosím, jednejme s vědomím, že slovo může nejen informovat, ale i zraňovat – a že pravda beze strachu, a přitom bez krutosti, je největším přínosem pro společné dobro.

Druhá: chraňme důstojnost člověka. Etika obrazu i textu začíná u respektu k životním osudům a nezřídka i k utrpení druhých. Zprávy ze situací a míst, kde se láme křehkost lidského života, vyžadují zvláštní citlivost. Připomeňme si zde opět papežova slova: mír se „buduje v srdci a ze srdce… pečlivě volíme slova“. (Projev k diplomatickému sboru, 16. května 2025 – viz výše). A ukažme, že citlivost neoslabuje pravdivost, naopak ji prohlubuje.

Třetí: usilujme o kulturu setkání. Dnes se příliš často mluví o „táborech“ a „zákopových liniích“. Média mohou tyto příkopy prohlubovat, ale mohou je i překračovat či zasypávat. Nabízejme, prosím, čtenářům či divákům nečekané souvislosti, dávejme hlas i těm, kdo stojí mimo hlavní proud, a vytvářejme tak vědomě prostor pro korektní polemiku. Komunikace je přece službou společenstvím a společnosti, nikoli arénou pro vítězství ega.

Zkušenost papeže Lva XIV. s misijní službou, tedy zkušenost cesty k lidem na okraji, je inspirací i pro všechny, kdo se zabývají komunikací. Svatý otec říká: „Když jsem sloužil jako misionář – kněz a biskup v Peru, na vlastní oči jsem viděl, jak víra, modlitba a štědrost… mohou proměňovat celé komunity. Vybízím každou katolickou farnost na světě, aby se zapojila [do Světového misijního dne].“ (Videoposelství ke Světovému dni misií 2025) Misijní smýšlení v souvislosti s médii znamená jít vstříc lidem tam, kde jsou – v jejich otázkách, obavách a nadějích – a proměňovat prostor diskuse z bojiště na domov pro hledání pravdy.

A nezapomeňme, že středem křesťanské komunikace je Kristus. Papež Lev XIV. připomíná: „Bratři a sestry, pohlédněme na Ježíše! … Je to láska štědrá, nikoli vlastnická; láska, která odpouští bez otázek; láska, která vychází vstříc a nikdy neopouští druhé.“ (Anděl Páně, 13. července 2025) Tohle je i mapa pro novináře a mediální pracovníky: upřímná velkorysost, a nikoli cynismus, nezištná služba, a nikoli manipulace, pravdivý obraz, a nikoli karikatura.

Vím, že někdy může být těžké dávat prostor komplexnosti a složitosti, když algoritmy po nás chtějí jednoduchost, a přinášet nuance, když titulky žádají zkratku. Přesto věřím, že právě vy – pracovnice a pracovníci v médiích – dokážete držet laťku vysoko a nevzdáte to. Vaše práce totiž formuje svědomí společnosti. A právě proto si zaslouží úctu.

Rád bych vám všem závěrem ještě jednou poděkoval. Děkuji všem profesím v mediálním světě. Děkuji vám všem, kteří se namáháte pro to, aby se lidé mohli dobře orientovat. Děkuji i za zpětnou vazbu a korektní kritické otázky adresované církvi. Ačkoli jsou mnohdy nepříjemné, pomáhají nám zrát v pravdě.

A prosím vás i o modlitbu: za nás biskupy, kněze a všechny, kdo se v církvi věnují komunikaci. Ať máme všichni pokoru naslouchat, odvahu mluvit jasně a dar volit slova, která léčí a spojují.

Bůh nám žehnej!

† Stanislav Přibyl, biskup litoměřický, delegát ČBK pro média