Lupa
Obsah Obsah
Portál
Reklama

Bl. Zdenka Schelingová bude první slovenskou světicí, Lev XIV. schválil dekret o zázraku

Zdroj: Vatican News Vatican News Vatican News
Rubrika: Hlavní zprávy,Vatikán a zahraničí
Datum publikace21. 11. 2026, 13.18
TiskTisk

Při audienci pro prefekta Kongregace pro svatořečení, kardinála Marcella Semerara, papež Lev XIV. dnes, 21. listopadu, schválil dekret o zázraku na přímluvu bl. Zdenky Schelingové, která se tak stane první kanonizovanou Slovenkou.

image:Image 95/source/orig/94950_78202_0_844.jpeg
zdroj: Vatican News

Blahoslavená sestra Zdenka se narodila jako Cecília Schelingová 24. prosince 1916 v oravské vesnici Krivá v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes v okrese Dolný Kubín na Slovensku). Pocházela z velké rodiny, přišla na svět jako předposlední z jedenácti dětí. V její rodné obci od roku 1929 působila kongregace Milosrdných sester Svatého kříže, mj. i na zdejší základní škole. Do této řeholní rodiny se v 15 letech rozhodla vstoupit.

Vedení kongregace se rozhodlo, že má Cecília nejprve vystudovat ošetřovatelství. 6. července 1931 v Podunajských Biskupicích zahájila tzv. kandidaturu, následně absolvovala dva ročníky dívčí měšťanské školy sester voršilek v Trnavě a dvouletou zdravotnickou školu v Bratislavě. 28. ledna 1936 vstoupila do noviciátu v Podunajských Biskupicích a dostala řeholní jméno sestra Zdenka. První sliby složila 30. ledna 1937.

Sestra Zdenka pracovala na nejprve interním oddělení u rentgenu na klinice ve státní nemocnici v Bratislavě, od roku 1941 jako ošetřovatelka v krajské nemocnici v Humenném. Roku 1942 na pozvání představenstva Státní nemocnice v Bratislavě nastoupila do Bratislavy jako laborantka, posléze coby asistentka na rentgenologickém oddělení. Pacienti i spolupersonál o ní hovořili jako o vzoru ošetřovatelky i řeholnice. 28. ledna 1943 složila věčné řeholní sliby.

Nástup totality

Během působení v bratislavské nemocnici zastihl sestru Zdenku komunistický puč v tehdejším Československu (25. února 1948) a následně stále intenzivnější perzekuce církví, zvláště řeholních řádů a kongregací. 26. září 1950 všechny členky kongregace pobývající v provinčním sídle v Podunajských Biskupicích včetně jejich představené Lívie Kĺukulčakové odvezla StB do internace v Novém Dvoře (okr. Pezinok). V bratislavské nemocnici se sestra Zdenka setkávala s řadou kněží a řeholníků, nejednou při jejich nucené hospitalizaci v důsledku mučení během výslechů. Snažila se jim všemožně pomáhat.

Roku 1951 umožnila sestra Zdenka hospitalizovanému salesiánskému knězi P. Štefanu Sandtnerovi (později odsouzenému v politickém procesu k 15letému vězení) celebrovat mši přímo v nemocnici ve své pracovně a ve spolupráci s lékaři pomáhala všemožně prodloužit jeho hospitalizaci, aby získal čas k zotavení. Počátkem roku 1952 se v bratislavské nemocnici setkala s těžce zraněným P. Štefanem Koštialem, který rovněž zažil při výslechu mučení. V noci z 19. na 20. února mu pomohla uniknout.

Upoutala však pozornost Státní bezpečnosti, která na ni připravila past. Agent StB sestru Zdenku přesvědčil, že skupině šesti salesiánů, rovněž v Bratislavě hospitalizovaných, hrozí deportace a smrt, ale že je jim možné umožnit útěk za cenu podplacení člena vězeňské stráže. 29. února byla sestra Zdenka zatčena.

Výslech, soud, vězení

Ve vyšetřovací vazbě v bratislavském Justičním paláci byla sestra Zdenka krutě mučena, což trvale poškodilo její zdraví. 17. června 1952 byla odsouzena k trestu 12 let odnětí svobody a 10leté ztrátě občanských práv. Mezitím byl na útěku dopaden i P. Koštial a odsouzen k 19 letům odnětí svobody.

Sestra Zdenka, trpící tuberkulózou páteře a následky mučení (které pravděpodobně přispěly k rozvoji nádorového onemocnění), byla vězněna nejprve v Rimavské Sobotě a následně – za trest – v Pardubicích, jelikož odmítla donášet na spoluvězenkyně. V roce 1954 se prudce zhoršil její zdravotní stav; byla hospitalizována ve vězeňských nemocnicích v Brně a v Praze na Pankráci, kde podstoupila masektomii – bez anestézie a narkózy, které vězeňská správa podmiňovala ochotou kolaborovat, což sestra Zdeňka odmítla.

V pankrácké věznici se setkala s Helenou Kordovou, vdovou po Alexandru Kordovi, oběti politických procesů 50. let. Jí – své tehdejší dobrovolné ošetřovatelce – jako snad jediné sdělila některé děsivé podrobnosti z výslechů a vyšetřovací vazby. Heleně Kordové se v roce 1969 podařilo emigrovat do Velké Británie, kde se znovu vdala a kde strávila následujících 25 let; až po návratu roku 1994 mohla poskytnout důležité svědectví o životě sestry Zdenky.

Helena Kordová-Wildeová však dosvědčila také – a především – intenzivní duchovní, modlitební život této mučednice. „Modlím se především za ty, kteří mě týrali a ponižovali, aby Bůh obměkčil jejich srdce a oni aby se už nikdy na nikom něčeho podobného nedopouštěli,“ jsou slova sestry Zdenky, jež Helena Kordová-Wildeová citovala.

Vzhledem k nedostatečné léčbě bylo zřejmé, že se život sestry Zdenky rychle chýlí ke konci. Byla proto 16. dubna 1955 účelově amnestována, aby se totalitní režim vyhnul riziku, že by zemřela ve vězení. Dožila v Trnavě, nejprve v soukromí u Apolónie Galisové, spolupracovnice Zdenčiných sester z trnavské nemocnice (a později také řeholní sestry). Po pouhých dvou týdnech však musela být sestra Zdenka hospitalizována, nejprve na očním (trpěla mj. tuberkulózou očí), později na onkologickém oddělení. Zde také, zaopatřena svátostmi a plně odevzdána do Boží vůle, 31. července 1955 zemřela.

Smrtí příběh nekončí

Sestra Zdenka byla pochována na starém trnavském hřbitově, který byl později zrušen a její ostatky byly roku 1979 exhumovány a přeneseny do Podunajských Biskupic. Mezitím byla sestra Zdenka roku 1970 soudně rehabilitována v plném rozsahu.

18. září 2000 byl zahájen beatifikační proces v rámci tehdejší bratislavsko-trnavské arcidiecéze, 7. července 2003 byla zakončena římská fáze procesu. Sestra Zdenka byla prohlášena za blahoslavenou sv. Janem Pavlem II. při jeho návštěvě Slovenska 14. září 2003 při mši v Bratislavě-Petržalce spolu s řeckokatolickým biskupem Vasiľem Hopkem, rovněž mučedníkem komunistické totality. Dnem její liturgické památky se stal 30. červenec. P. Sťefan Koštial, jemuž sestra Zdenka pomohla uprchnout z nemocnice, následné vězení přežil a zemřel ve vysokém věku téhož roku, v dubnu 2003.

Zázrak na přímluvu bl. Zdenky

Internetové stránky věnované úctě k bl. Zdence Schelingové obsahují řadu svědectví o vyslyšených prosbách na její přímluvu. Nejnovější zprávu však přinesl server EWTN News. Tento web 9. srpna 2026 uvedl, že postulátor kanonizačního procesu bl. Zdenky, P. Lucián Bogucki OFMConv., předal tzv. positio, tj. doklad o zázraku na přímluvu bl. Zdenky, bratislavskému arcibiskupu Mons. Stanislavu Zvolenskému.

Zpráva se týkala uzdravení muže z amerického Denveru, který byl propuštěn z nemocnice v terminální fázi rakoviny slinivky. Jeho manželka se však znala se vzdáleným příbuzným bl. Zdenky, proto se svými přáteli začala prosit o přímluvu právě tuto kandidátku svatořečení. Dotyčný muž se uzdravil a žil poté ještě několik let. Když pak zemřel z jiného důvodu, prokázala pitva kompletní uzdravení ze zhoubného nádoru.


Focusy

Život z víry Pronásledování křesťanů Maria a svatí

Mohlo by vás zajímat

image:Image Do hlubin rybářovy duše
Do hlubin rybářovy duše Karel Sládek
Cena: 23 Kč
image:Image Lev XIV. -  Nečekaný nástupce
Lev XIV. - Nečekaný nástupce Christophe Henning
Cena: 197 Kč
image:Image Setrvat v pravdě Kristově
Setrvat v pravdě Kristově Robert Dodaro
Cena: 214 Kč
image:Image O spravedlnosti I
O spravedlnosti I Tomáš Akvinský
Cena: 324 Kč

Související články