Blahoslavený Metoděj Dominik Trčka, mučedník vánoční koledy

25. srpna 1904 složil řeholní sliby v kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů) tehdy osmnáctiletý Metoděj Dominik Trčka. Tento den se stal datem jeho liturgické oslavy. Církev jej již čtvrt století ctí jako blahoslaveného mučedníka.

Dominik Trčka se narodil 6. července 1886 ve Frýdlantu nad Ostravicí na pomezí Moravy a Rakouského Slezska. Při studiích na redemptoristickém gymnáziu v Července u Litovle se seznámil s touto kongregací a vstoupil do jejího noviciátu. Po dokončení studií na řádovém institutu v Obořišti byl v Praze vysvěcen na kněze roku 1910.

Během svého působení na Svaté Hoře za první světové války se setkal s vojáky, zajatci a uprchlíky ze slovanských národů, mnozí z nich byli křesťany východních tradic. Velmi intenzivně se v něm probudil a rozvíjel zájem o uzdravování vztahů mezi křesťanským Východem a Západem. Roku 1919 přestoupil k východnímu (byzantskému) ritu, tzn. k řeckokatolické církvi, a přijal jméno Metoděj.

Působil mezi řeckokatolickým obyvatelstvem v Haliči na území nově vzniklého polského státu, stal se spoluzakladatelem řeckokatolického redemptoristického kláštera ve Stanislavově (dnešní Ivanofrankivsk na Ukrajině). Roku 1921 založil první redemptoristický klášter východního ritu na Slovensku, od roku 1924 byl jeho představeným – igumenem.

Od roku 1931 byl představeným nového kláštera v Michalovcích, kde působil i během druhé světové války. Mimo jiné zde pomáhal Židům, kterým vystavoval křestní listy, a musel čelit útokům slovenských ultranacionalistů, které mu vynesly i žalobu před orgány Slovenského štátu. Po válce se stal prvním představeným (protoigumenem) slovenské redemptoristické viceprovincie.

S rostoucím vlivem komunismu však rostl i útlak, s nímž se musel potýkat. Ten vyvrcholil internací následkem tzv. „Akce K“, následnou obžalobou a odsouzením „za velezradu a vyzvědačství“ ke 12 letům vězení a dalším trestům, jako např. ztrátě občanských práv na 10 let. Vězněn byl v Ilavě, Mírově a Leopoldově. Podle svědectví spoluvězňů si získával úctu svou vlídností a citem pro spravedlnost, ale i věrností duchovnímu životu, modlitbě a liturgii.

O Vánocích roku 1958 svým spoluvězňům řekl několik slov o Kristově narození a zazpíval na cele koledu. Byl za to potrestán tzv. korekcí – příčina kázeňského trestu je výslovně uvedena v oficiálním zápise. V korekci dostal zápal plic a vysoké horečky, po návratu do standardní cely mu byla opakovaně odmítnuta hospitalizace navzdory intervencím MUDr. Antona Neuwirtha, jeho spoluvězně a ošetřovatele. Na následky onemocnění zemřel 23. března 1959 v leopoldovské věznici a byl pohřben na vězeňském hřbitově.

Jeho ostatky se roku 1969 podařilo exhumovat a převézt do Michalovců, kde odpočívají dodnes. Roku 1990 byl soudně rehabilitován a 4. listopadu 2001 sv. Jan Pavel II. prohlásil blahoslaveným.

zdroj:
Ústav pro studium totalitních režimů
Slovenská provincie redemptoristů